Přežít pod lavinou můžete i bez vzduchové kapsy před obličejem. Ve hře jsou jiné faktory

Poučka, že se musí oběť snažit vytvořit si před ústy pod lavinou co největší vzduchovou kapsu, aby z ní posléze mohla dýchat, už neplatí. Vyplývá to z výzkumu dýchání pod lavinou, který proběhl na Fakultě biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (ČVUT). Na výzkumu spolupracovaly i Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.

„Objem potenciálně vytvořeného prostoru je oproti dechovým objemům člověka zanedbatelný a poskytuje jen málo vzduchu. Prokázali jsme, že k dýchání pod sněhem člověk žádnou dutinu nepotřebuje. Je pouze nutné, aby měl volné dýchací cesty,“ shrnul hlavní poznatek vedoucí výzkumného týmu Karel Roubík.

Vědci provedli sérii experimentů s vojáky, kteří pomocí speciálně upravené aparatury dýchali do simulovaného lavinového sněhu. Jejich zdravotní stav přitom monitorovaly přístroje používané na jednotkách intenzivní péče.

Jak to vypadá, když se s vámi utrhne lavina, můžete vidět tady:

Jaké jsou šance na přežití?

Podle ČVUT přežije prvních 15 minut zasypání sněhovou lavinou až 90 procent lidí, po další čtvrthodině už je ale naživu méně než třetina obětí. Rozhodujícím faktorem je tedy čas, nejde však o faktor jediný.

Do hry vstupují také další okolnosti nehody, především subjektivní prožitky při dýchání do sněhu, s následným úbytkem kyslíku a hromaděním oxidu uhličitého, a to, jak se lavinou zasažený člověk před vlastní nehodou choval a rozhodoval.

I v Čechách padají laviny

Husté sněžení a nízké teploty, které do České republiky v únoru 2021 přinesl chladný vzduch ze severní a severovýchodní Evropy, na českých horách výrazně zvýšily riziko lavin.

Ta poslední se utrhla v pondělí 15. února v Obřím dole v Krkonoších a zasypala dva skialpinisty. Jeden z nich podle záchranářů nepřežil, druhý vyvázl se zraněním. O měsíc dříve zabila lavina ve Velkém kotli v Jeseníkách skialpinistu, jeho dva kolegové se dokázali sami vyhrabat ještě před příjezdem záchranářů.