Grant 50 milionů korun na zkoumání dopadů afrického moru prasat nedostal zoolog, ale sociální antropolog

Sociální antropolog Luděk Brož letos jako jediný český vědec získal grant Evropské výzkumné rady (ERC). Podpora ve výši dvou milionů eur (více než 51 milionů korun) jeho týmu umožní zkoumat dopady epidemie afrického moru prasat. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Akademie věd (AV) Markéta Růžičková.

Africký mor prasat patří k nejzávažnějším chorobám zvířat. Nemoc je rozšířená od Číny po Polsko, vakcína proti ní neexistuje. Dánsko kvůli ní staví na hranicích s Německem plot, který má zabránit migraci nakažených divočáků. O podobném opatření dříve uvažovalo i Polsko na hranicích s Běloruskem a Ukrajinou.

Brožův tým zkoumá právě širší společenské dopady nemoci, například to, jak se s ní potýkají evropští amatérští lovci, kterých je zhruba sedm milionů. Prase je podle Brože nyní vnímáno jako "trojský kůň", který šíří nákazu napříč kontinenty. "Soutěž člověka a divokého prasete o území a zdroje se stala válkou o divoké prase, ve které je ve hře masové vybíjení, uzavřené zóny či hraniční ploty," uvedl Brož.

Čtyřiačtyřicetiletý vědec získal doktorát na Univerzitě v Cambridgi, jako postdoktorand působil na Max-Planckově institutu pro sociální antropologii v Halle. Nyní pracuje v Etnologickém ústavu AV. Dlouhodobě se zabývá například výzkumem života obyvatel Altajské republiky na Sibiři. Současný projekt rozpracoval s francouzskou antropoložkou Virginií Vaté a postdoktorandy Aníbalem Arregui a Mariannou Szczygielskou.

Konsolidační granty slouží k podpoře kariéry vynikajících vědců, kteří již mají své výzkumné týmy a programy. Během pěti let je možné čerpat až dva miliony eur. I loni tento grant získal jediný český vědec – historik Michal Frankl. Věnuje se tématu uprchlíků ve střední Evropě a Jugoslávii ve 20. století.

Text: ČTK