Fascinující záhada stará miliony let: obří velrybí pohřebiště vydalo poklady

Vědcům se podařilo vysvětlit původ ohromného pohřebiště velryb, které objevili u panamerické dálnice v Chile. Jde o jeden z nejvýznamnějších fosilních nálezů z minulých let. Podle vědeckého týmu, který ostatky zvířat zkoumá, se velryby otrávily toxickými řasami. Kosti se uchovaly společně na místě po více než pět milionů let, informovala stanice BBC.

Umírající nebo už mrtvé velryby byly zaneseny do ústí řeky, vyplaveny na břeh a postupem času je pohltil písek.

O tom, že v chilské poušti Atacama jsou kosti velryb, se vědělo už déle. Kosti tam čněly nad kamením, takže se místu začalo říká Cerro Ballena, velrybí kopec.

Průzkum začal ale až tehdy, když byly zahájeny výkopy pro rozšíření dálnice. Američtí a chilští vědci dostali na práci v terénu jenom dva týdny, než se vrátily těžké stavební stroje. Skupina proto pořídila detailní záznam pohřebiště včetně trojrozměrných modelů pozice kostí. Pak je musela převézt k dalšímu zkoumání do laboratoří. Kostry velryb jsou překvapivě kompletní.

Na místě bylo 40 plejtváků a mezi těly byli také dravci a další mořští živočichové. "Našli jsme vyhubené tvory jako mroží velryby – delfíny, u nichž se vyvinula hlava podobná mrožům, nebo bizarní vodní lenochody," řekl paleontolog Nicholas Pyenson z muzea přírodní historie Smithsonian. Považuje za "úžasné, že na 240 metrech silničního výkopu se podařilo najít všechny hvězdy jihoamerického fosilního světa mořských savců z období pozdního miocénu".

Vědci si okamžitě uvědomili, že téměř všechny kostry byly ucelené a že je pojí společná příčina smrti. Obrácená těla ležela často ve stejném směru. Svědčilo to o tom, že je postihla náhlá a tatáž katastrofa. Fosilie se ale nacházely ve čtyřech různých vrstvách, což znamenalo, že nešlo o jedinou, ale o čtyři různé epizody rozdělené do několika tisíc let.

Otrávené velryby

Nejpřijatelnějším vysvětlením je, že se zvířata otrávila toxiny, jež produkují některé řasy. Tyto látky jsou příčinou opakujících se incidentů, při nichž i v současné době mořští savci hynou hromadně na břehu. Jestliže zvíře požije velké množství kontaminovaných živočichů nebo jestliže toxiny z řas inhaluje, může být smrt rychlá.

Odborníci se domnívají, že pobřeží v oblasti bylo v době miocénu tvarováno tak, že se uhynulá zvířata dostala do omezeného prostoru a pak je zřejmě vlny při bouři vynesly na písčinu, na niž nedosahovaly běžné přílivové vlny. Unikla tak mořským mrchožroutům a vzhledem k tomu, že ležela v poušti, nedostalo se k nim mnoho zvířat, která by kosti roznesla.

Cerro Ballena se teď označuje za jedno z nejhodnotnějších nalezišť fosilií na větě. Vědci odhadují, že na své nálezce tam čekají další stovky živočišných druhů, a proto se univerzita v Santiagu de Chile snaží na místě zřídit výzkumnou stanici.

ČTK