Co zajistí včelám delší život? Divili byste se...

Včela a řasa

Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích zkoumá, jak řasa chlorella ovlivňuje život včel. Vědci jim řasu dávají jako prášek nebo v medocukrovém těstu a zjistili, že včely jsou například mnohem vitálnější. Jihlavské včelařství Koblížek začalo jako první v ČR nabízet přírodní doplňkové krmivo pro včely s touto řasou, které pomáhá v kritických obdobích rozvoje včelstva. ČTK to dnes řekl Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Produkce medu po krmení včel řasou se zvedne až o 17 procent, zjistili vědci čtyřletým zkoumáním. V letech 2015 až 2016 v experimentech se 30 včelstvy na deseti včelnicích zjistili, že sladkovodní zelená mikrořasa chlorella je pro včely atraktivní potrava, kterou si ukládají do pylových buněk a využívají ji hlavně jako zdroj bílkovin. Chlorella také obsahuje látky, které mohou působit jako prevence proti moru včelího plodu.

Na začátku byla náhoda

Ředitel centra Algatech při Mikrobiologickém ústav Akademie věd ČR v Třeboni, sám včelař, si všiml, že včely, které má poblíž sušičky řasy chlorella, se drží v mračnech kolem větráku haly. "Bylo to na jaře, kdy ještě nic nekvetlo a nebyl nikde pyl. Ráchaly se v tom, byly úplně zelené, proudem létaly zpátky do úlu a tam to ukládaly do buněk a využívaly jako bílkovinu," řekl Krištůfek.

Vznikl nápad použít řasu jako doplňkové krmivo pro včely. Řasa obsahuje hodně bílkovin, 40 až 50 procent, i další látky významné pro imunitu. Když včela dostává potravu s řasou, je živější, včel je v úlu víc, matka klade víc vajíček, vyvíjí se víc larev a prodlužuje se život včel.

Vědci vymysleli, jak řasu dostat do potravy buď formou prášku, nebo v medocukrovém těstu. Apialgaprotein, nové přírodní doplňkové krmivo pro včely, je určeno pro kritická období rozvoje včelstva na jaře, v létě po 20. červnu, kdy se rozvíjí dlouhověká generace včel, a na podzim.

"Teď jsme v období podletí, kdy se ve včelstvu rozvíjejí včely dlouholeté, které žijí devět měsíců a přetáhnou včelstvo přes zimu (krátkověké včely žijí 40 dní). Včely potřebují vodu, pyl a nektar. V krajině nyní nemají kde nasbírat pyl, což je bílkovina, bez toho se nebudou množit a nebudou vznikat larvičky," řekl Krištůfek.

Řasa v prášku místo pylu

Když jim vědci nabízejí řasu v prášku, včely ji používají jako pyl. Roste pak množství včel, matka víc klade. Řasa zlepšuje i funkci hltanových žláz. "Larvičky jsou bohatěji zakrmeny bílkovinou, jsou větší. Včely si zelený prášek odebírají a vytvářejí si rousky, kuličky stmeleného pylu. S kuličkou letí do úlu, tam jí to jiná včela strhne, uloží do buňky a hlavou utluče jako do silážní věže. Odtud to berou pro larvičky i matku, vytvářejí z toho mateří kašičku," řekl Krištůfek.

V roce 2015 bylo v Česku 54 416 včelařů, kteří chovali 596 313 včelstev. Produkce medu v zemi se pohybuje kolem 10 000 tun za rok, v roce 2015 byl průměrný výnos medu 15,5 kilogramu na včelstvo.

ČTK