2500 let na stejném hnízdě – tomu se říká věrnost. Jenže hrozí jeho opuštění

Rarozi - vzácní a krásní dravci - raroh lovecký vzácná bílá forma Zdroj: Wikipedia commons

Organický materiál má jednu výbornou vlastnost. Dá se z něj pomocí radiometrie vyčíst jeho stáří. Radiokarbonová metoda odhalila historii jednoho, stále využívaného hnízda raroha loveckého. To číslo je fascinující.

Raroh lovecký (Falco rusticolus) patří z hlediska sokolnického spolu se sokoly mezi extrémně protežované ptáky. Jeho bílá forma (viz úvodní snímek) se v minulosti na šlechtických dvorech platila ve zlatě. Dnes se za kvalitně vycvičeného jedince platí na Blízkém východě i desítky tisíc dolarů.

Rarohové u nás

Krom sokolnického lovu se rarohové využívají i jako biologická ochrana letišť, tedy taková živá a vycvičená plašička. Zatímco Kanada se může chlubit tmavě, téměř černě zbarvenými jedinci, bílé formy se vyskytují v Grónsku a na Islandu. Právě tato bílá forma byla a je pro svůj elegantní vzhled a zbarvení velmi drahá. Rarohové se vzácně vyskytují i nás. "Česká populace bezprostředně navazuje na početnější výskyt na sousedním Slovensku a v Maďarsku, kde populace rarohů navíc mírně roste. Raroha u nás ohrožují hlavně nezabezpečené sloupy vysokého napětí, v oblastech pravidelného výskytu tak dochází ke zbytečným ztrátám. Dalším rizikem je rušení během hnízdění, nejčastěji okolními lesnickými pracemi. Proto je důležitá každoroční znalost všech hnízd a jejich zabezpečení v hnízdní době. V okolních státech profituje raroh ze speciálně připravených hnízdních podložek, na kterých na Slovensku a v Maďarsku hnízdí již většina populace," píše se v materiálech Agentury ochrany přírody a krajiny.

Kangerlussuaq

Kangerlussuaq, tedy Ptačí fjord v Grónsku se po ptácích nejmenuje náhodou. Na rozdíl od mnoha jiných dravců, například orlů, si rarohové nestavějí hnízda z větviček, ale často jim stačí holá zem. Pokud hnízdí na skalní římse, tak výkaly padající dolů, se pod útesem hromadí. Právě odtud čerpal data ornitolog Kurt Burnham z Oxfordské univerzity. Obrovská hromada guána se pod hnízdištěm musela „sbírat“ obrovskou dobu, což v praxi znamená, že ptáci jsou svému hnízdišti extrémně věrní. Datování nejspodnějších vrstev guána totiž odhalilo neuvěřitelné stáří, pohybující se v rozmezí 2360–2740 let. Nicméně během výzkumu odhalili vědci jeden velmi znepokojující fakt.

Teplo rarohy vyhání

„Analýza údajů o počasí na severozápadě Grónska odhalila obecný trend oteplování, což má pro mnoho druhů ptáků za následek prodloužení hnízdní sezony. Oba druhy rarohů (raroh velký a raroh lovecký pozn. redakce) jsou závislé na útesech pro hnízdění a za kořist jim slouží stejné ptačí druhy, čímž si konkurují,“ píše Kurt K. Burnham v několikasetstránkové studii věnované rarohům v Grónsku. Zároveň v ní objasňuje, že posun teplot má za následek nejen posun hnízdního období, ale má i zásadní vliv na jejich „létající“ potravu. V praxi to znamená, že díky posunu teplot se budou stěhovat i rarohové – za teplotou i za potravou… a toto po tisíce let využívané hnízdiště může být opuštěno.

Znovu a znovu přírodovědci narážejí na změny stanovišť vzácných a chráněných organismů, ať rostlin, nebo živočichů, vyvolaných změnami klimatu. Ačkoli máme k dispozici miliony měření a přehršle matematických modelů, pořád nejme schopni odhadnout, kam se život na planetě posouvá. Jediné, co víme, je, že se posouvá.

Text: Topi Pigula

[[nid:]]