Rozhovor: Jak se žije ve Velké Británii? 2/2
Už vás někdy napadlo, jaké to asi je, žít v zahraničí? Opravdu odchází většina lidí do ciziny za prací a možností lepšího výdělku? A co všechno takové odstěhování obnáší? Jak moc jsou kultury zemí odlišné a co je v začátcích nejtěžší? Pokračování rozhovoru s Klárou, která žila v Londýně.
Převzala jsi nějaké kulturní zvyky, o kterých sis myslela, že nikdy nepřevezmeš?
Zajímavá otázka. Myslím, že v Londýně jsem se naučila omluvit i když někdo vrazí do mě. Ano, to oni vážně dělají. „Sorry“ je na denním pořádku. Taky se pořád ptát, jak se kdo má a odpovídat, že já se mám vždycky skvěle. Paradoxně od té doby, co tohle dělám, se vážně cítím tak nějak lépe. Síla sugesce zjevně funguje.
Jak se k tobě chovali místní?
Téma přátelství jsem už zmínila. Ve své podstatě jsem se na fakt, že jsem Češka, setkala se dvěma typy reakcí. První – tvář dané osoby se rozjasní a okamžitě prohlásí, že „Prague is such a beautiful city“ (Praha je krásné město, pozn. red.) a od té chvíle jste jeho člověk. Druhý typ, většinou rodilý Londýňan, vás sice zdvořile respektuje, ale tak nějak neví, kam vás zařadit.
Nevypadáte anglicky, máte zvláštní přízvuk a většinou se nezpijete až do bezvědomí, a to je minimálně podezřelé. Celkově ale myslím, že Angličané mají k Čechům velmi pozitivní přístup. Holky mají pověst krásek a Praha města zaslíbeného. A pokud zmíníte české pivo, i ten nejzatvrzelejší Angličan roztaje.
Přečtěte si také:
Cítila ses v Londýně jako doma? Jak dlouho trvalo, než ses tam přestala cítit jako na návštěvě?
Musím upřímně říci, že v Londýně jsem se nikdy jako doma necítila. Říká se, že domov je tam, kde je váš partner. Ale mně Londýn i navzdory mému příteli (budoucímu manželovi) k srdci nikdy úplně nepřirostl. Zhruba po roce jsem si začala zvykat na všudypřítomný hluk, masy lidí a vytvořila si i pár dobrých přátel, kteří mi můj pobyt velmi zpříjemnili. V kontaktu s domovem jsem ale byla neustále a do Čech jezdila pravidelně, abych ten pocit domova načerpala.
Co je lepší na žití v Londýně než v ČR?
Nad touhle otázkou se musím hodně dlouho zamyslet. Spontánně mě nic nenapadá. Možná úroveň služeb. Lidé jsou příjemní, v obchodech se na vás usmívají a většinou nic není problém. Tady se má Česká republika ještě co učit.
Co je lepší na žití v ČR než v Londýně?
Tak tady mě naopak napadá věcí hodně moc. Úroveň bydlení, dostupnost služeb, hlavně v restauracích. Doprava je v Praze neporovnatelně lepší než v Londýně a v neposlední řadě samozřejmě počasí a celkově zdravější způsob života.
Co ti nejvíce chybělo z české kultury?
Obecně mi chyběly hovory s mými kamarády, kdy bychom se mohli všem těm britským „manýrům“ od srdce zasmát. Pak mi taky chyběly klobásy z českého stánku, český chleba a pivo a český humor.
Jak často jsi jezdila domů?
Domů jsem jezdila alespoň jednou za měsíc.
Jak je živobytí v Londýně cenově náročné?
Živobytí v Londýně je nepoměrně dražší než v Praze. Především na vlastní bydlení dosáhne v Londýně jen nejvyšší třída. Služby jsou všeobecně velmi drahé, zejména stravování v restauracích a doprava.
Chtěla by ses do Londýna vrátit? Jaké máš plány do budoucna?
Z Londýna jsem se vrátila před rokem a půl. Můj přítel se rozhodl mě následovat, takže se usazujeme v Česku, letos chystáme svatbu a kupujeme vlastní domek, takže plánů máme až až. Musím říct, že po Londýně se mi občas zasteskne, ale jsem šťastná, že jsem skončila „doma“.