Rozhovor: Jak se žije v Americe? (1/2)

Littleton, USA

Už vás někdy napadlo, jaké to asi je, žít v zahraničí? Opravdu odchází většina lidí do ciziny za prací a možností lepšího výdělku? A co všechno takové odstěhování obnáší? Jak moc jsou kultury zemí odlišné a co je v začátcích nejtěžší? Dnes nám bude vyprávět svůj příběh Markéta, která žije 12 let v USA.

Nejprve se nám prosím představ – kdo jsi, kde žiješ, jak dlouho, co děláš…

Jmenuji se Markéta Murray a do USA jsem přijela v lednu 2006, takže tu žiji už 12 let. Přiletěla jsem do Colorada a v Coloradu jsem také celou tu dobu pobývala a hodlám tu i zůstat.

Žiju na předměstí Denveru (ve městě Littleton) a do downtownu (centra Denveru, pozn. red.) to mám zhruba 45 minut, takže pokud se mi zasteskne po velkoměstě, vždy mám možnost tam vyrazit. S manželem zajedeme do Denveru několikrát do roka, někdy na celý víkend a jindy jen na večeři nebo do divadla.

Kde jsi žila, než ses přestěhovala do Ameriky?

Vždycky jsem si myslela, že jinde, než v Praze nikdy žít nebudu. Teď mám ale bydlení v suburban (jak tu říkají části, ve které bydlím) velice ráda. Hodně se věnuji sportu (běh, kolo…) a mám to štěstí mít dům, kde jsou trasy na kolo a běh hned před vchodem.

Přečtěte si také: Rozhovor: Jak se žije v Nizozemsku?

Z jakého důvodu jsi se rozhodla přestěhovat do Ameriky?

Odjela jsem z Čech na zkušenou. Nikdy jsem tu nechtěla zůstat na pořád. Jela jsem jako au-pair, což je vlastně hlídačka dětí, která po omezenou dobu (max. 2 let) žije s americkou rodinou, a kromě hlídání dětí také nabírá jazykové a kulturní zkušenosti.

Do Ameriky jsem jela jako au-pair Zdroj: Markéta Murray

Jaké byly tvé první dojmy?

Ze začátku to pro mě bylo dost jiné, protože jsem celý svůj předchozí život žila v Praze, tudíž ve velkém městě, ale na život v přírodě jsem si zvykla velice rychle.

Co bylo v začátcích nejtěžší?

Pobyt zde byl ze začátku docela těžký. Nejen, že jsem ještě nemluvila dobře anglicky, ale neměla jsem tu žádné kamarády a stýskalo se mi po rodině. Pořád jsem si ale říkala, že je to jen dočasně a že se mi to vyplatí.

Postupně jsem si kamarádky našla, USA Zdroj: Markéta Murray

Postupem času jsem si našla jak kamarádky, tak kamarády. V oblasti Denveru je překvapující množství Čechů a také díky sportu jsem si našla pár dobrých přátel. Začala jsem volný čas trávit s kamarády, a ne pouze s americkou rodinou. No a v roce 2013 jsem se vdala. Tím se rozhodlo, že USA se stane mým stálým domovem a loni na jaře jsem obdržela americké občanství.

Loni na jaře jsem obdržela americké občanství Zdroj: Markéta Murray

Jsou v americké kultuře nějaké zvláštní zvyklosti, které jsou pro místní normální, ale ty je se svými českými kořeny nemůžeš pochopit?

Neexistuje, abych si koupila víno a šla si ho vypít s kamarády do parku. Tady se může alkohol konzumovat pouze v restauraci, nebo doma, anebo na k tomuto účelu vyhrazených místech. Čeho se tu Američani tak bojí nevím.

Přílišná obava o dorůstající mládež? Vůbec mi přijde, že děti jsou tu přespříliš chráněné. Nesmí se uhodit, nesmí se na ně křičet, nesmí chodit na filmy s nuditou, kolem škol se musí jezdit krokem (co kdyby nějaké dítě slepě vběhlo do silnice, že?), pokud to dítěti nejde ve škole nebo nemá kamarády, tak „musí“ mít nějaké psychické problémy a rychle s dítětem k psychologovi. Děti jsou tu až přespříliš chráněné na každém kroku. Možná proto se o amerických dětech říká, že jsou hrozně rozmazlené.

Jak se k tobě chovají místní? Jak tě berou?

Můj manžel jednou četl nějakou knihu o rozdílech mezi Američany a Francouzi. Psali tam, že Francouzi jsou jako kokos, tvrdí na povrchu a je těžké se s nimi spřátelit, ale jak se člověk dostane přes skořápku, změknou a jsou velice milí a přátelští.

Američané jsou opak. Přirovnávají je k broskvím, na povrchu jsou měkcí, je lehké se s nimi skamarádit, ale dostat se do vnitřku k srdci (přes tvrdou pecku) je těžké. Jak se tam ale někdo dostane, přátelství je pak velmi silné.