Co stálo za smrtí cestujících v letadle De Havilland Comet?

Když se s komerčním létáním začínalo, bylo vlastně jedno, jaký tvar mají okénka letadla. Ale jak se aeroplány rozšiřovaly a létaly stále rychleji, ukázalo se, že i obyčejné okénko může hrát zásadní roli – že třeba může představovat rozdíl mezi životem a smrtí.

Havárie De Havilland Comet

Britský stroj De Havilland Comet byl jedním z typů letadel, který měl hranatá okna, Šlo o jedno z prvních komerčních letadel světa, takže nějaké ty technické obtíže se očekávaly. Nikdo však nečekal, že dvě letadla spadnou – a to kvůli tvaru oken. Roku 1953 došlo k pádům dvou letadel, při nichž zemřelo 56 lidí.

Inženýři zpočátku netušili, proč vlastně k nehodám došlo, pomohl jim až masivní experiment, při němž vědci zkoušeli, co různé části Comety vydrží. A ukázalo se, že problém je opravdu v oknech. Až do té doby měla letadla (i lodě) normálně hranatá okna a nikomu to nevadilo – kabiny letadel totiž nebyly pod tlakem.

Výsledky testů

Testy ukázaly, že jakmile je okno hranaté, je to kvůli působení vnějších i vnitřních sil na trupu mnohem namáhanější místo a materiál v tomto prostoru trpí mnohem větším opotřebováním. Trup letadla je vlastně jen trubka, která musí snášet obrovské množství námahy – a hranatá okna se ukázala být její slabinou.

Zkombinovalo se to ještě s jedním faktorem: do té doby se jako hlavní konstrukční materiál využívala ocel, ale pro letadla byl z pochopitelných důvodů zvolen hliník – je mnohem lehčí než ocel. Jenže, a to tehdy konstruktéři nemohli vědět, v zátěži se tento materiál chová hodně jinak než ocel...

Výpočty a později i zátěžové testy přesvědčivě ukázaly, že pokud se okna budou vyrábět bez ostrých hran a úhlů, budou letadla mnohem odolnější. Jako ideální tvar se ukázalo kulaté okénko, které pomáhá působení různých sil nejlépe rozvádět a jednotlivá místa trupu pak netrpí tak enormní zátěží. Od té doby se už v leteckém průmyslu neexperimentuje – kulatá okénka jsou naprostým standardem, který už nikdo nezpochybňuje. Mimo jiné také proto, že když inženýři prozkoumali hranatá okénka pomocí moderních matematických modelů, ukázalo se, že Comety měly vlastně ještě dost štěstí – pravděpodobnost, že kvůli oknům spadnou, byla mnohem vyšší než realita...

Text: RD