VIDEO: Co vyhubilo neandertálce? Lidé to nebyli, nestačili na ně

Neandrtálci byli dokonale přizpůsobení drsným podmínkám, přesto vymřeli Zdroj: redakce Prima Zoom

Neandertálci nevymřeli ve válce s lidmi – s těmi by si snadno poradili.

Neandertálci po 300 tisíc let ovládali Evropu. Měli těla prošpikovaná pohlavními hormony a až o 90 procent větší sílu než moderní lidé. Pokud by se chtěl někdo utkat s průměrným neandertálcem třeba v páce, neměl by šanci. Moderní lidé, kteří přišli do Evropy před 80 tisíci lety, se s neandertálci nemohli v boji měřit. Přesto neandertálci záhadně vymizeli právě v době, kdy Evropu zaplavil druh Homo sapiens. Příčiny této záhadné události pomůže osvětlit dvoudílný dokument Neandertálská apokalypsa.

Neandertálci lovili bizony svými bodnými kopími – při tom se museli ke zvířeti přiblížit na velmi krátkou vzdálenost. Bylo to nebezpečné, ale účinné. Vědci zjistili, že bodná kopí neandertálců měla mnohem ničivější efekt než oštěpy vrhané z dálky, které používali moderní lidé. Neandertálci se za stády bizonů přesouvali na velké vzdálenosti po stepích Evropy a Asie, lovili ale také menší zvěř.

Pak se ale něco stalo. Něco, co prudce omezilo rozšíření neandertálců, až se jejich poslední skupiny zhruba před 40 000 lety usídlily v okolí Gibraltaru. Nálezy v jeskynním systému uvnitř gibraltarské skály potvrzují, že si neandertálci krášlili těla barvou a šperky a bez problémů zvládali abstraktní myšlení. Dokonale využívali každou část těla ulovených zvířat, která zpracovávali pomocí ostrých pazourkových nožů.

Společný africký předek

Společným předchůdcem neandertálců i nás, dnešních lidí, byl Homo heidelbergensis, který se před šesti sty tisíci lety objevil v Africe. Byli to první lidé, kteří dokázali ovládnout oheň a lovili s dřevěnými oštěpy. Ve srovnání s jinými druhy rodu homo byli vyspělejší. Měli větší mozek a osvojili si poněkud lidštější chování. Ale nedokázali se tak specializovat jako neandertálci nebo lidé.

V honbě za hojnější potravou někteří opustili Afriku a dostali se do Asie. Jiní se zase usadili v Evropě a to včetně místa, kde nyní leží Heidelberg. Právě zde byly vůbec poprvé objeveny jejich kosterní pozůstatky. Když opustili Afriku a dostali se do střední Asie a do Evropy, v mnoha ohledech se museli vyrovnat s mnohem drsnějším podnebím. Před zhruba 400–300 tisíci lety se díky změně náklonu zemské osy posunulo zalednění směrem do severní Evropy a Ameriky – nastala doba ledová, která dala vzniknout novému lidskému druhu Homo neanderthalensis.

Jejich pleť byla ve srovnání s jejich africkými předky světlejší. Díky tomu mohli absorbovat více slunečního světla během kratších dní. Měli rovnější a silnější vlasy, které je více chránily před mrazem, a také mnohem svalnatější stavbu těla vhodnější pro tak náročné prostředí. A byli silní a překvapivě zdraví.

První část dvoudílného dokumentu Neandertálská apokalypsa si můžete pustit na Primě PLAY.

(mih)