V Egyptě našli dvě mumie se zlatými jazyky. Pro zesnulé byly nesmírně důležité

Jazyky vyrobené z tohoto drahého kovu si mohli do posmrtného života dovolit vzít jen velice významní a bohatí lidé. Měli ale za to, že se jim tato investice vyplatí, zaručovaly jim totiž zajímavou schopnost.

Archeologové v Egyptě objevili další dvě mumie, jejichž jazyky jsou z ryzího zlata. Dohromady se v prastarém městě Oxyrhynchus těchto zlatých jazyků našlo už šestnáct – a všechny pocházejí ze stejné éry.

Mohlo by vás zajímat: Egyptský chrám skrýval 2 000 mumifikovaných hlav i celá zvířata. Odhalili je po 150 letech

Jde o období takzvané Řecko-římské doby, konkrétně od roku 29 před naším letopočtem do roku 641 našeho letopočtu. Egypťané během něj dávali zlaté jazyky do úst mumifikovaných, protože věřili, že je zesnulý v posmrtném životě dobře využije.

Mýtus o Usirovi

Protože bylo zlato tehdy považované za „maso bohů“, měli zemřelí se zlatým jazykem získat schopnost komunikovat s Usirem. Tento bůh plodnosti a úrody byl podle tehdejších obyvatel rozřezán na několik kusů svým závistivým bratrem Sutechem. Kousíčky Usirova těla, rozházené po celém Egyptě, nakonec sesbírala věrná Usirova manželka Eset. Nezvládla je však najít všechny a Usir se proto stal také bohem podsvětí a zemřelých.

Egypťané věřili, že duše putují přes Usirův posmrtný soud, kde musejí mimo jiné prokázat znalosti o soudcích a přesvědčit je, že jsou bez hříchu. Asi si dokážete představit, že možnost s Usirem diskutovat znamenala obrovskou výhodu. Pokud bylo něčí srdce těžší než pírko pravdy, věřili Egypťané, že budou bez milosti sežráni nestvůrnou bohyní Amemait, která Usirovi odpočívá u nohou.

Bohatí a významní

Tým archeologů, který mumie se zlatými jazyky objevil, je našel v podzemních pohřebních komorách z ptolemaiovského období.  Celkem bylo v oblasti objeveno 30 mumií v barevné kartonáži, což jsou omítnuté vrstvy papyru nebo plátna. Kromě toho archeologové nalezli i terakotové figuríny spojující egyptskou bohyni Eset a řeckou bohyni Afroditu do jedné osoby a další cenné artefakty.

O zemřelých se zlatými jazyky toho archeologové mnoho nevědí, ale předpokládá se, že muselo jít o velice významné a bohaté osobnosti. Nikdo jiný by si totiž mumifikaci, notabene se zlatým jazykem v ústech, dovolit nemohl.

Zdroj: Egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek, Ocyrhynhcus, Rosicrucian Egyptian Museum

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom