Voják šel na záchod a rozpoutal tím válku. Znáte „incident na mostě Marca Pola“?
Vykonávání potřeby během služby je sice lidsky pochopitelné, může však vést k tragickým následkům – s velkou dávkou smůly tak může začít i válka.
Vztahy mezi Čínou a Japonskem byly zhruba od poslední čtvrtiny 19. století velmi napjaté. V centru zájmu obou mocností byl totiž Korejský poloostrov a tento spor přerostl v roce 1894 v necelý rok trvající válku (tzv. první čínsko-japonskou válku), v níž Japonské císařství jednoznačně zvítězilo. Tím však situace mezi oběma zeměmi rozhodně nebyla vyřešena; právě naopak.
Napětí mezi Čínou a Japonskem
Během 20. let 20. století se Japonci, kteří tou dobou měli ve své moci Korejský poloostrov i Tchaj-wan, snažili nenápadně upevňovat svou moc v pobřežní oblasti Mandžuska. Když však jejich diplomatické plány selhaly, přistoupili k nevybíravější strategii – přímé invazi. Dobře vyzbrojená japonská armáda tedy na podzim roku 1931 zaútočila na čínské pobřeží a dokázala využít i vnitřních rozbrojů mezi čínskou Komunistickou stranou a nacionalistickým Kuomintangem. Ještě před koncem zimy se Japonskému císařství podařilo obsadit celé Mandžusko a vytvořit tam loutkový stát Mandžukuo.
Ani s tím se však Japonsko na vrcholu sil nehodlalo smířit a během 30. let se chystalo na podmanění dalších čínských regionů. Vedle posilování dobře vycvičené armády hrála Japoncům do karet i neustálá znesvářenost čínských představitelů. Přestože tedy byla čínská armáda výrazně početnější, Japonci si věřili – a opakovaně své soupeře provokovali vojenskými cvičeními. K vypuknutí druhé čínsko-japonské války však nakonec stačilo něco mnohem menšího.
Takzvaný incident na mostě Marca Pola se odehrál 7. července 1937. Bizarní hlavní roli v něm sehrál vojín Šimura Kikudžiro, který byl součástí japonské posádky hlídající strategicky důležitý most. Ten se nacházel u důležité železniční trati spojující Peking s Wu-chanem, kterou lemovala nepřiměřeně početná japonská armáda, přestože na základě smluv z počátku století muselo být spojení mezi největším městem Číny a dalšími významnými městy zachováno.
Čtěte také: Zemřel přední odborník na moderní dějiny střední a východní Evropy. Vlček zkoumal vztahy Slovanů
Voják s potřebami
Na západní straně mostu Marca Pola (který je v Číně známý spíše pod názvem Lu-kou) se tedy v onen inkriminovaný večer strhla drobná přestřelka mezi japonskými a čínskými vojáky. Dodnes není jasné, která strana začala střílet jako první (ani proč), avšak ani na jedné straně nebyl nikdo zraněn. Rozruch však způsobil zmíněný vojín Kikudžiro, který krátce před přestřelkou neohlášeně opustil svůj post. Podle divočejších verzí šel do nevěstince, pravděpodobně si však chtěl jen odskočit v blízkém lesíku.
Po vykonání potřeby spěchal zpět na své místo, ovšem z nějakého důvodu (pravděpodobně hanby) se nenahlásil velícímu důstojníkovi, a tak byl považován za pohřešovaného. Japonská strana proto chtěla prohledat blízkou pevnost Wan-pching, kde sídlila čínská posádka – což Číňané pochopitelně odmítli. Japonci tedy nad ránem 8. července na pevnost zaútočili, a přestože se čínským posilám podařilo dobýt pozice zpět, pro obě strany se jednalo o kýženou záminku k zahájení plnohodnotných bojů – a to navzdory faktu, že tou dobou už museli Japonci o návratu svého ztraceného vojína dávno vědět.
Přestože byl větší konflikt vzhledem k napjatým vztahům na spadnutí už delší dobu, lze s trochou nadsázky říci, že na počátku druhé čínsko-japonské války, kterou leckteří asijští historici považují za začátek samotné druhé světové války, stála tělesná potřeba řadového vojáka.
Zdroj: Britannica, History Today
Video, které jste mohli minout: Mimořádný nález: Byl objeven rukopis Haškova Švejka. Devadesát let si jej v archivu nikdo nevšiml
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
