Vzácné ztracené obrazy se našly v Americe. Zmizely během druhé světové války a mají obrovskou cenu

Adolphe Schloss byl německo-francouzský obchodník a sběratel umění. A měl židovský původ, což v tomto příběhu hraje podstatnou roli. S manželkou Lucií Haas dávali dohromady díla vlámských a holandských starých mistrů, včetně těch nejznámějších jako Rubens a Rembrandt. Svoji sbírku vystavovali v salónu, který si otevřeli v ulici Henriho Martina v Paříži, a půjčovali ji na výstavy. Obrazy zdobily zdi jejich rezidence od stropů po podlahy a sbírka byla mezi znalci ceněná pro svoji rozsáhlost. Když Adolphe Schloss v roce 1910 zemřel, čítala 333 kusů. Vdova ji dál budovala a opečovávala až do roku 1938, kdy sepsala poslední vůli a zanechala umělecká díla dětem.

Záhady a konspirace

Po krádeži obrazu došlo k vraždě. 50 let stará záhada teď byla z půlky vyřešena

Vyrabovaný trezor

Evropské dějiny už se tou dobou prohýbaly pod stále zesilujícím tlakem nacistického Německa a Schlossovi věděli, že jejich sbírka je v ohrožení. Ukryli ji proto do trezorů na zámku Chambon ve francouzské vísce Laguenne, kde měla přečkat válku. Kolaborantský premiér Francie Pierre Laval měl ovšem nápad prodat sbírku Němcům, aby tím zalepil díry ve válkou zruinovaném rozpočtu, a nijak se s tím nepáral. Nechal zatknout dědice, nařídil vyrabovat trezory a dvě třetiny obrazů nabídl nacistům. Pouze 49 děl se podařilo zachránit, pod křídla si je vzal Louvre a po skončení války je zase rodině vrátil. Se zbytkem to bylo komplikovanější, řada artefaktů zmizela v soukromých sbírkách, ale v průběhu let si postupně nacházely cestu zpět ke Schlossovým. A ta cesta stále není u konce. V roce 1999 se rodina znovu shledala s jedním z portrétů od Rembrandta, pět obrazů od holandských mistrů do jejího vlastnictví přešlo dokonce až letos. A teď se ve Spojených státech objevily další dva.

48 hodin na záchranu

Květinová zátiší holandského malíře Ambrosiuse Bosschaerta ze 17. století byla předmětem aukce v Apple Tree Auction Center v Newarku ve státě Ohio. Prodej ale zastavil Robert Edsel, zakladatel nadace Monuments Men and Women Foundation, jejímž cílem je návrat uměleckých děl, zabavených za druhé světové války, do rukou právoplatných majitelů. Edsel byl přesvědčený, že tyto obrazy, které se našly v opuštěné bezpečnostní schránce v bance v Texasu, patří do Schlossovy sbírky. „Mohl bych se mýlit, ale ta šance je nula celá nula nula nula nula,“ sdělil deníku Columbus Dispatch.

Historie

Hitler nefungoval bez spousty drog. Kokain a heroin byly jen špičkou obrovského ledovce

Od té doby, co dostal tip, že může jít právě o ztracené obrazy, a tím, kdy už si je v Ohiu prohlížel, neuplynulo ani 48 hodin. Díla se podařilo identifikovat díky databázi Jewish Digital Cultural Recovery Project Foundation, která obsahovala jejich černobílé fotografie. Než se aukci, která se měla 12. září uzavřít, podařilo zastavit, online cenové nabídky na anonymní květiny se „vyšplhaly“ k 225 a 3250 dolarům. Díla ovšem mohou mít reálnou hodnotu až jednoho milionu dolarů. Každé.

Vůdcův poklad

Debbie Godard z aukčního domu uvedla, že jeho pracovníci před aukcí neprovedli znalecký posudek a o shodě s databází neměli tušení. Z etických důvodů nemohla prozradit, kdo přesně je najal, aby obrazy v aukci prodali, prozradila ovšem, že si banky přebírají obsahy bezpečnostních schránek, jejichž majitelé zemřou a pět let se nikdo z příbuzných nepřihlásí.

Přečtěte si také: Hitlerův muž raboval výzkumné ústavy Sovětů. Genetické experimenty ho stály život

A jak se obrazy dostaly do Ameriky? Těžko říct. Jejich poslední stopa na německém území končí 20. nebo 29. dubna, kdy je svědci ještě viděli v mnichovském sídle Führerbau, kde Němci skladovali uloupené umění. Těsně před příchodem amerických vojsk byly sklepní prostory vyrabovány místními a šest stovek obrazů zmizelo. Každopádně je dost možné, že tu Bosschaertovy květiny zůstaly, našel je některý z amerických vojáků a odnesl si je domů jako suvenýr. Do batohu by se mu obrázky vešly, olejomalby jsou velké jen asi 13 x 20 cm.

Zdroj: Smithsonian Magazine, The Columbus Dispatch, Artnet

Video, které jste mohli minout: Evropa musí být soběstačnější a nezávislejší. Ruská invaze je budíček, říká viceprezident EIB