Utajené nemoci britských monarchů: Ataky šílenství, páchnoucí vředy nebo rakovina plic

Když král Karel III. veřejnost informoval o tom, že má rakovinu, ihned se vyrojily spekulace, o který typ nádoru by mohlo jít. Co si myslí onkologové jsme psali například v tomto článku. Někteří nyní britského panovníka kvůli rozhodnutí nepřiznat celou diagnózu kritizují.

Jeho rozhodnutí o svém zdravotním stavu vůbec nějak veřejně hovořit je přitom ale velice moderní, a v britské královské rodině dokonce, dá se říct, netradiční. V minulosti se neduhy monarchů spíš tajily a na světlo světa je vynesla mnohdy šeptanda. Pak pochopitelně následovaly další spekulace.

Taky ovšem existují případy, kdy se různé nemoci povedlo před zvědavci utajit, a dokonce jeden, kdy rakovinu královští lékaři zatajili před samotným panovníkem.

Smrt královny Alžběty II. je otevřená spekulacím

„Nikdy si nestěžuj, nikdy nevysvětluj.“ To je známá strategie, které se držela mimo jiné i nedávno zesnulá královna Alžběta II., a někteří mají za to, že i díky tomu byla tak úspěšnou panovnicí. I proto svět dodnes nezná příčinu její smrti. Její úmrtní list uvádí prostě a jednoduše „starý věk“.

Na druhou stranu, bývalý politik, novinář a spisovatel Gyles Brandreth, který byl údajně také dlouholetým přítelem prince Philipa, nyní ve své biografické knize tvrdí, že královna v posledních rocích života tajně bojovala s rakovinou plazmatických buněk a potýkala se s velkými bolestmi. Vzhledem k tomu, že Buckinghamský palác ke královninu zdravotnímu stavu neřekl v posledních týdnech jejího života téměř nic, dá se očekávat, že si Brandrethovo tvrzení proprané v Daily Mailu již velice brzy začne žít vlastním životem.

Retardované sestřenice „vstaly z mrtvých“

Britové totiž žádnou horentní upřímnost od svých panovníků nečekají. Rozhodně ne, pokud jde o zdraví. Není to tak dávno, přesněji v roce 1987, kdy bulvární deník The Sun odhalil něco vskutku šokujícího: Dvě sestřenice královny Alžběty II., o kterých se tvrdilo, že jsou dávno po smrti, ve skutečnosti byly celou dobu naživu. Kvůli těžké mentální retardaci byly obě trvale hospitalizovány ve speciálním zařízení.

Nerissa Bowes-Lyonová, která měla zemřít v roce 1940, zemřela ve skutečnosti až 1986, a její mladší sestra Katherine, údajně mrtvá od roku 1961, nakonec zemřela až v roce 2014.

Král Jiří VI. svou diagnózu ani neznal

Pokud se vydáme ještě víc do minulosti, narazíme ovšem i na kurióznější případ: Král Jiří VI., otec královny Alžběty, totiž v posledních letech života trpěl rakovinou plic. Kvůli té ho dokonce operovali, a to přímo v Buckinghamském paláci.

Veřejnost se tehdy dověděla, že proceduru lékaři provedli kvůli „strukturálním abnormalitám“, a vývěsky informovaly o tom, že se králi po zákroku výtečně daří.

Pro celou zemi byl pak samozřejmě obrovský šok, když panovník „náhle“ v lednu 1952 zemřel, v pouhých 56 letech. Nikdo na to nebyl připraven, ani samotná Alžběta II.

Ve skutečnosti se ovšem král po operaci už nikdy plně nezotavil. A není se čemu divit, protože nešlo o žádnou banalitu. Chirurg mu odoperoval celou jednu plíci. Král byl ovšem v tomhle „obelhávání veřejnosti“ v tomto případě zcela nevinně. Že má rakovinu a jeho prognóza je špatná, totiž sám nevěděl. „Jeho lékaři před ním i před veřejností diagnózu zatajili,“ napsal v patologickém zhodnocení Rolf F. Barth.

Šílený Jiří III.

Co se krále Jiřího III. týče, tak v jeho případě přesnou diagnózu skutečně nikdo neznal. Panovníkovy podivné ataky naprostého šílenství dnešní historici a zdravotníci připisují porfyrii, tedy dědičné metabolické poruše, či poruše bipolární. Tehdejší léčitelé ale neměli tušení, s čím bojují.

Nikdo to, co se s králem děje, logicky nechtěl šířit. Úplně stačilo, že Britové za jeho vlády prohráli v Americké válce za nezávislost a přišli o kolonie. Že si panovník občas povídá s polštářem, si ale za chvíli štěbetali i vrabci na střeše, jeho podivná nemoc se totiž stala předmětem mnoha drbů a spekulací.

Kdyby tehdy Britové s jistotou věděli, že na trůně sedí člověk duševně zcela neschopný vlády, dostala by politická stabilita země určitě dost na frak.

Jindřicha VIII. se báli i lékaři

A nakonec vzpomeňme i „bolavou nohu“ krále Jindřicha VIII. Tudora. Panovníka známého hlavně kvůli svým milostným eskapádám, které vedly až tak daleko, že musela vzniknout nová církev, neboť se monarcha nutně potřeboval rozvést.

Ze zpráv tehdejších zahraničních diplomatů vyplývá, že Jindřich měl na chodidle urputné, zapáchající vředy. Tuto zdravotní komplikaci se báli do svých poznámek zaznamenat kvůli hrozícímu trestu i Jindřichovi lékaři, natož aby někdo informoval veřejnost. Jindřich VIII. vládl tak železnou pěstí, že se o jeho nemoci mezi jeho služebnictvem možná radši ani nešeptalo.

Vzhledem k tomu, jakou životosprávu a váhu Jindřich VIII. měl, lékaři dnes odhadují, že jeho bolavá, vředy pokrytá noha byla výsledkem neuropatie. Tedy ztráty citlivosti způsobené cukrovkou.

Zdroj: PubMed Central, The Conversation, ScienceDirect, Independent, Business Insider

Mohli jste minout: Karel III. zahájil léčbu rakoviny. Slavný onkolog naznačil, o jaký typ nemoci se může jednat