Umělá inteligence objevila neznámý druh člověka. Křížil se s našimi předky

Lidské křížení

V rámci druhu Homo bylo nejdůležitější křížení mezi třemi skupinami – lidmi dnešního typu, robustními neandertálci a stále záhadnými denisovany, kteří žili v jeskyních na Sibiři.

Jenže nyní se ukázalo, že ve hře byly a dodnes jsou ještě další geny, druhu, o němž vědci neměli ani páru – než jim jeho existenci prozradila umělá inteligence. Mezinárodní vědecký tým totiž zkoumal vývoj lidské DNA pomocí metody strojového učení, což je zjednodušeně řečeno specializovaná umělá inteligence, která si sama osvojí co nejefektivnější způsob, jak se dobrat k cíli.

Výsledky zveřejnili v odborném časopise Nature Communications. Vycházeli z hypotézy, že lidská populace v Asii mohla mít kromě neandertálců a Denisovanů ještě jednoho záhadného předka – paleontologové o tom spekulují již řadu let, ale zatím jim chyběly důkazy. Podezření vyplývala zatím jen z podivných částí lidské DNA.

Podezřelá DNA

Nyní to výzkum potvrdil. Vědci nejenže dokázali najít a přesně identifikovat „podezřelou DNA“, ale dokonce popsali na základě genetických informací, kdo tím záhadným prapředkem lidí byl. S nejvyšší pravděpodobností se jednalo o hybrida neandertálců a denisovanů, který byl ale značně originálním tvorem, ne jen kombinací jeho obou předchůdců.

„Asi před 80 tisíci roky se odehrál velký odchod z Afriky – tehdy se část lidské populace vydala z tohoto světadílu a putovala na jiné kontinenty – tímto způsobem vlastně vzniklo lidstvo,“ uvedl hlavní autor tohoto výzkumu Jaume Bertranpetit. „Víme, že od té doby se lidé moderního typu křížili s neandertálci na všech kontinentech s výjimkou Afriky – a s denisovany v Oceánii a zřejmě i v jihovýchodní Asii. Ale až doposud jsme neměli důkazy o třetím typu křížení.“

Důkazy, které poskytla umělá inteligence schopná analyzovat obrovské množství DNA, jsou veskrze jasné a zcela přesvědčivé. Shodou okolností ale vloni v srpnu byly nalezené i první kosterní důkazy, které naznačují existenci podivného neandertálsko-denisovanského hybrida. Paleontologové ho objevili na Sibiři, podle vědců tento nález dokládá, jak časté musely být „styky“, včetně toho pohlavního, mezi různými lidskými populacemi v pradávných hlubinách času. Text: MK