Geniálně ukrytá zpráva rozpoutala tajné povstání. To však skončilo napíchnutím na kůl a useknutím hlavy
Ambiciózní vládce Histiaeus nevědomky položil základy kryptografické metody zvané steganografie. Její princip spočívá v utajení sdělení tak, aby to ani nevypadalo, že nějaká komunikace probíhá. Nikdo kromě odesílatele a příjemce netuší, že si právě předávají tajnou zprávu.
Steganografie zahrnuje všemožné oblíbené historické způsoby šifrování, jako byly informace psané neviditelným inkoustem nebo tzv. otevřené kódy – zpráva se například složila přečtením prvních písmen z každého slova zcela nevinného textu. Moderní doba rozšířila možnosti, jak takovou zprávu zašifrovat. Dá se digitálně zakódovat do obrázku nebo třeba do zvukového souboru. Histiaeus, který žil v 6. století př. n. l., byl velmi vynalézavý a jeho způsob utajení vešel do dějin.
Jak svrhnout Peršany
Perský král Dareios I. ovládal velkou říši s mnoha národy, v níž neustále musel řešit nějaké nepokoje. Patřil do ní i Milét a další iónské městské státy v Malé Asii. Kontrolu nad těmito podmaněnými řeckými městy svěřil Dareios Řekům a jedním z tyranů (tedy vládců dosazených násilím) se stal právě Histiaeus. Dostal na starost Milét na území dnešního Turecka.
V bitvách se projevil jako bystrý stratég, loajální králi, proto si ho Dareios zvolil jako osobního poradce. Histiaeus s ním odešel na královský dvůr do perských Sús a vládu nad Milétem přenechal svému synovci Aristagorovi.
Přečtěte si také: Šifrované vězeňské dopisy Marie Stuartovny se povedlo rozluštit. Co psala těsně před popravou?
S Histiaeovou loajalitou vůči Dareiovi to ale nebylo tak žhavé. Ve skutečnosti sám usiloval o převzetí moci, aby se mohl stát králem Milétu, a tajně kul pikle. Chtěl na špinavou práci angažovat Aristagora, aby za něj v Milétu povstal proti Peršanům, zatímco on zůstane s Dareiem. V atmosféře všeobecné paranoie, kdy se každý bál o svou pozici a spiknutí mohlo přijít z kterékoli strany, musel Histiaeus držet plány v tajnosti, jinak by si podepsal rozsudek smrti. Běžnou poštu mu pravidelně kontrolovali. Když přemýšlel, jak Aristagorovi předat zprávu s pokynem k převratu, napadla ho originální metoda.
Otrok jako médium
Oholil otrokovi vlasy a na kůži na hlavě mu nechal vytetovat vzkaz. Počkal, až mu vlasy dorostou, a pak ho vyslal do Milétu s nějakým neškodným dopisem. Nevolník si před Aristagorem znovu oholil hlavu a ten si tak mohl přečíst skutečný obsah depeše. Poslechl strýcovu výzvu a v roce 499 př. n. l. vypuklo iónské povstání. Lstivý Histiaeus požádal krále, aby se mohl vrátit do Milétu a „domluvit“ pomatenému synovci. Měl Dareiovu důvěru, někteří z králových blízkých ho ale začali podezřívat.
Iónské povstání trvalo šest let a Histiaeus se marně pokoušel dostat k moci. Když se připojil k řeckým silám proti Peršanům, padl do zajetí. Vojenský správce Artafernés, který byl králi věrný, nechtěl Histiaea poslat zpět do Sús, protože se bál, že by mu zaslepený Dareios odpustil a udělil mu milost. A tak vzal spravedlnost do vlastních rukou, nabodl strůjce vzpoury na kůl a jeho hlavu pak poslal králi. Podle Hérodotových záznamů Dareios stále nevěřil, že je Histiaeus zrádce, a jeho hlavu dal čestně pohřbít.
Zdroj: Teaching London Computing, Heritage History
Video, které jste mohli minout: Andrej Babiš o střetu zájmů