Legendární Enigma šifrovala na geniálně jednoduchém principu. Němcům se vymstila

Legendární Enigma šifrovala na geniálně jednoduchém principu. Podívejte se, jak funguje

Ponorky: Přízraky pod hladinou S1 (2) – Enigma

Dějiny špionáže jsou plné dramatických akcí i zajímavých vynálezů, z nichž vyčnívá jedinečný šifrovací stroj. Jeho význam je přitom dvojznačný. Měl sice dokonalý systém kódování zpráv, zároveň se stal svým vlastníkům spíše prokletím. V každém případě zřejmě značně zkrátil dobu trvání druhé světové války.

Stroj, jenž přinesl zásadní zlom na poli mezinárodní špionáže, vyrobil roku 1918 německý inženýr Arthur Scherbius, který jej 23. února patentoval. Přístroj nabízel německému námořnictvu a ministerstvu zahraničí, ale bez úspěchu. Proto patent prodal firmě Gewerkschaft Securitas, později Chiffriermaschinen AG. Firma model roku 1923 vystavila na kongresu Světové poštovní unie a brzy bylo jasné, proč o něj vláda nejeví zájem.

6 Zobrazit galerii

6 Zobrazit galerii

Detail stroje Enigma Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Legendární šifrovací stroj Enigma Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Alan Turing Zdroj: Profimedia.cz

Slavný šifrovací přístroj Enigma Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Rotory Enigmy Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Složitý mechanismus, jednoduché šifrování Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Detail stroje Enigma Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Legendární šifrovací stroj Enigma Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Alan Turing Zdroj: Profimedia.cz

Slavný šifrovací přístroj Enigma Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Rotory Enigmy Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Složitý mechanismus, jednoduché šifrování Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Příliš nápadný nástroj

První model mechanismu s názvem Enigma měl rozměry 65 x 45 x 35 cm a vážil 50 kg. Jednalo se o stroj složený z psacího stroje, sady rotorů řazených za sebou na jedné ose a krokového mechanismu, jenž otáčí postupně jedním nebo několika rotory s každým stiskem klávesy. Jeho váha a rozměry ale mohly představovat určitý problém pro klidnou špionážní práci. Přitom neměl nijak složitý systém.

Po stisku klávesy se uzavře elektrický obvod. Při tom se rozsvítí jedna z mnoha žárovek, která označí výsledné zašifrované písmeno. Když například stiskneme tlačítko ‚D‘, rozsvítí se písmeno ‚S‘, a tak se dá na stroji napsat jakákoli zpráva, již stroj sám zašifruje. Nápad to byl mimořádný, bylo ale potřeba jej vylepšit. Až třetí model byl menší a bez psacího stroje, a až čtvrtý model se začal hojně používat.

První vojenskou verzi stroje obdrželo německé námořnictvo roku 1925. Obsahovala klávesnici s 29 znaky (A-Z a Ä, Ö, Ü) uspořádanými abecedně. O tři roky později měla německá armáda k dispozici verzi zvanou Enigma G, jež byla revidovaná v roce 1930 na Enigmu I. Ta byla známá jako verze Wehrmacht. Do roku 1942 mělo námořnictvo novou verzi se 4 rotory, která byla nasazena v ponorkách.

Špióni jako my

Konečnou verzi šifrovacího stroje Enigma můžete v plné kráse a přímo v akci vidět v pořadu Ponorky: Přízraky pod hladinou na Prima ZOOM. Na jejím panelu je 26 kláves, zdířek, vedení a žárovek, jež umožňují malému přístroji dokonale zašifrovat jakoukoli zprávu. Zdálo se, že Němci mají dokonalý stroj, nepočítali však s tím, že německý špion Hans-Thilo Schmidt plány přístroje předá Francii.

Jakmile vypukla druhá světová válka, pustil se do prolamování šifrovacích kódů britský tým vedený profesorem Alanem Turingem. Protože Němci stroj neustále vylepšovali, trvala práce Turingova týmu bezmála tři roky. Díky tomu Britové po většinu války úspěšně četli tajné depeše německých sil, což zásadně pomohlo uspíšení konce druhé světové války. Za dobu války britská tajná služba zachytila až 2 000 německých telegramů za den.

Čtěte také: Tarantinovský seriál Bodyguardi má na Prima COOL premiéru v úterý 31. října

Pro Brity však bylo klíčové utajení skutečnosti, že mají Enigmu k dispozici. Jen díky tomu Němci používali stroj bez obav a prozrazovali tak nepříteli důležité informace o svém postupu. Ne vždy se ale povedlo včas předejít nejhoršímu. V noci ze 14. na 15. listopadu 1940 provedlo Luftwaffe operaci Měsíční sonáta, která spočívala v bombardování města Coventry na jihu Anglie. Během ničivého bombardování zahynulo 554 občanů města, 865 jich bylo zraněno. Objevily se spekulace, že Britové díky Enigmě věděli o útoku předem, zamlčeli jej ale kvůli zachování utajení. Historici to však odmítají, ve skutečnosti věděli jen tolik, že bombardování má proběhnout na jihu Anglie, což je rozsáhlá oblast. Když se dozvěděli, že cílem má být Coventry, bylo již příliš pozdě.

Předstírání neznalosti Enigmy Britům pomáhalo i během studené války, kdy přístroj k šifrování zpráv používal Sovětský svaz. Po válce Britové darovali Enigmu i nově vzniknuvšímu státu Izrael. Protože ale do země přesídlil jeden ze členů Turingova týmu, Američan s židovskými kořeny, Izrael nikdy nepoužil Enigmu během válečného stavu.

Zdroj: Brilliant / Encyclopedia Britannica