17. května 2022 06:00

Tutanchamonova hrobka dala světu poklad i kletbu. Podívejte se, co všechno skrývala

Deset největších pokladů Egypta 2 – Tutanchamon

Objev hrobky faraona Tutanchamona je považován za jeden z největší úspěchů archeologie v historii. Kromě ikonické zlaté masky hrob skrýval řadu jiných cenností i obyčejných předmětů a také stál za vznikem pověsti o kruté kletbě faraonů, která objevitele odsoudila k záhubě.

Faraon Tutanchamon sice vládl Egyptu pouhých 9 let, a to mezi lety 1333–1323 před naším letopočtem, přesto dnes patří mezi nejslavnější panovníky starověku a jeho dědictví dodnes láká turisty z celého světa nejen do jeho domoviny, ale samozřejmě i muzea v Káhiře, kde je mimo jiné k vidění jeho posmrtná zlatá maska. Právě ta se stala synonymem egyptského vladaře a vybaví se asi každému hned vedle pyramid a obří sfingy.

Šťastný nález

Amatérský archeolog Howard Carter měl v roce 1922 obrazně řečeno nůž na krku. Jeho chlebodárce lord Carnarvon totiž již odmítal z finančních důvodů a kvůli opakovaným Carterovým neúspěchům expedici dále financovat. Jenže v prosinci 1922 se na Cartera usmálo štěstí a v dutině kousek od svého egyptského příbytku našel dvanáct kamenných schodů, které ho zavedly k hrobce, která změnila dějiny archeologie a proslavila Egypt po celém světě.

Ikonická maska však čekala na své odhalení další 3 roky. Teprve v roce 1925 ji Carter nalezl ve třetí, tedy poslední z uložených rakví. Přes 10 kilogramů vážící předmět z čistého zlata, který je navíc posetý barevným sklem a drahými kameny, mu vyrazil dech mimo jiné detailním provedením. Tutanchamonova maska se neobešla bez symbolismu, kdy bylo čelo zdobené kobrou a supem, symboly královské moci.

Hrob plný cenností i zdánlivé veteše

Jak můžete vidět v dokumentu Deset největších pokladů Egypta, faraon byl kromě masky pohřbený se vskutku pestrou směskou předmětů různých velikostí. Kromě šperků, zbraní či nádob s oleji a vínem nechyběly ani dózy s hotovým pokrmem nebo lenoška. Dokonce se zachovaly i Tutanchamonovy hračky, není ovšem jasné, zda byly uložené na přání samotného vladaře, anebo je do hrobky přemístili jeho blízcí. Zajímavostí je pak objev téměř 200 berlí, které vedly k domněnkám, že byl faraon nějakým způsobem postižený.

Jelikož se Tutanchamonova hrobka stala jedním z nejslavnějších archeologických objevů historie, netrvalo dlouho, než mystérium Egypta, nápisy na ochranu zemřelého a nutkání vytvářet ještě větší senzace vedly k vytvoření pověsti o faraonské kletbě. Silně ji rozdmýchala hlavně tragická smrt samotného lorda Carnarvona v dubnu 1923. Samotný Carter naopak zemřel až v roce 1939, což bylo připisováno tomu, že Egypt doopravdy miloval, a tudíž byl prokletí a msty duchů ušetřen.

Dodnes však žádná kletba prokázána nebyla. Dle dobového tisku zemřel Carnarvon na kousnutí hmyzem a následnou otravu krve, která vedla k zápalu plic a posléze i selhání dalších orgánů. Další výzkumy vyhodnotily jako silně nepravděpodobné, že by za jeho skon mohl objev hrobky a mimo jiné spekulované mykotoxiny v ní zakonzervované.

Zdroj: The Lancet

Petr Semecký

redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom