Státní vyznamenání České republiky - rychlý a jasný přehled

Prezident uděluje nebo propůjčuje

Pro tuto chvíli nechme stranou, kdo letos či v minulosti vyznamenání získal a zdali si je zasloužil, tomu jsme věnovali samostatný článek, a soustřeďme se na samotnou podstatu otázku, co jsou státní vyzamenání vlastně zač. Státními vyznamenáni rozumíme řády nebo medaile, jenž uděluje stát prostřednictvím prezidenta republiky. Stát tak oceňuje zvláštní zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky vědecké nebo umělecké činnosti, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy.

Prezident republiky může vyznamenání buď udělit, nebo propůjčit. Pokud prezident řád podle předem jasně daných pravidel propůjčí, znamená to, že po úmrtí vyznamenané osoby se insignie vrací Kanceláři prezidenta republiky. Naopak při udělení vyznamenání zůstává insignie i nadále v držení pozůstalých.

Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání překládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda. Neznamená to však, že prezident nemůže udělit vyznamenání bez doporučení zmíněných institucí. Jeho rozhodnutí však v takovém případě vždy musí svým podpisem stvrdit předseda vlády.

Řád Bílého lva

Řád Bílého lva je nejvyšším státním vyznamenáním. Inspirací se pro jeho vyhotovení se stal Český šlechtický kříž z roku 1814. Je udělován od roku 1922 osobám, které se zvlášť uznáníhodným způsobem zasloužily o Českou republiku. V letech 1922 se tento řád oficiálně nazýval „Československý řád Bílého lva“. Současnou podobu Řádu Bílého lva, udělovanou od roku 1994, navrhl medailér a sochař Michal Vitanovský.

Rozlišujeme dvě skupiny tohoto řádu – občanskou a vojenskou. Na verzi, která je udělována nevojákům vidíme místo zkřížených mečů palmové ratolesti. A aby to nebylo tak jednoduché, tak kromě občanské a vojenské skupiny, rozlišujeme ještě pět různých tříd tohoto řádu. První dvě třídy zdobí osmicípá paprsková hvězdice, v jejímž středu se nachází stříbrný dvouocasý lev. Na zadní straně insignie najdeme státní znak České republiky a heslo „Pravda vítězí“. Tento řád se českým státním občanům jen propůjčuje. Zajímavostí je, že poté, co je prezident zvolen do své funkce, je mu společně s řádem TGM, propůjčen Řád Bílého lva I. třídy. Parlament tak může rozhodnout o doživotním propůjčení těchto dvou řádů.

V příloze zákona č. 157/1994 v článku 7 najdeme jednoznačný popis, při jakých příležitostech a jak má být řád nošen: „Při slavnostních příležitostech se řádové insignie nosí „in natura“, a to jen insignie nejvyšší propůjčené třídy. Při jiných příležitostech se nosí odpovídající rozeta na klopě, na služebním a vycházkovém stejnokroji se insignie nahrazují stužkami.“

Řád Tomáše Garrigua Masaryka

Řád Tomáše Garrigua Masaryka chápeme jako vyšší státní vyznamenání České republiky a bývalého Československa. Toto vyznamenání prezident uděluje nebo propůjčuje od roku 1990 osobám, jež se významnou měrou zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv.

Autorem výtvarného návrhu je akademický sochař a medailér Vladimír Oppl. Základem řádu je modrá pěticípá hvězda s portrétem T. G. Masaryka. Na druhé straně insignie najdeme heslo „Věrni zůstaneme“. Řád má opět pět různých tříd s tím insignie I. a II. třídy doplňuje osmicípá parsková hvězdice s portrétem T. G. Masaryka uprostřed.

Tento řád může být oceněné osobě udělen ve dvou dnech, jimiž jsou 1. leden a 28. říjen. PO smrti oceněného občana ČR se insignie vrací do Kanceláře prezidenta republiky. V případě, že byl oceněn občan s jiným, než českým občanstvím, zůstávají insignie pozůstalým. Pouze za předpokladu, že tento cizí státní příslušník žádné pozůstalé nezanechal, vrací se tento řád opět do Kanceláře prezidenta republiky.

Medaile Za hrdinství

Medaile Za hrdinství patří mezi tzv. nižší státní vyznamenání České republiky. Medailí bývají dekorování lidé, kteří prokázali nebývalé hrdinství v boji nebo s nasazením vlastního života se zasloužili o záchranu lidského života nebo významných materiálních hodnot. Současná podoba medaile je výsledkem práce Erny Masarovičové a pochází z roku 1990. Nicméně stejné vyznamenání se udělovalo i před rokem 1989. Stříbrná medaile s vyobrazeným dvouocasým lvem je zavěšena na žluté stužce s trikolórou.

Medaile Za zásluhy

Medaile Za zásluhy patří podobně jako Medaile Za hrdinství mezi tzv. nižší státní vyznamenání České republiky. Její současnou podobu vytvořil v roce 1990 český sklářský výtvarník, medailér, vysokoškolský pedagog a politický vězeň v dobách komunistické normalizace Jiří Harcuba.

Medaili Za zásluhy uděluje prezident republiky českým občanům, kteří se zasloužili o stát nebo územní samosprávný celek v oblastech hospodářství, vědy, techniky, kultury, umění ,sportu, výchovy a školství případně obrany a bezpečnosti státu.

Ocenění se dělí do tří stupňů, které jsou charakteristické použitým materiálem a počtem fialových pruhů na stužce. Medaile má průměr 30 mm. Na lícové straně nechybí symbolické zobrazení zásluh a nápis „Za zásluhy“. Na rubu pak najdeme znak ČR. Medaile I. stupně je vyrobena z ryzího stříbra a následně se nechává ještě pozlatit. Medaile II. stupně je stříbrná a na výrobu medaile III. stupně se používá bronz.

Okénko do historie udělování státních vyznamenání

V české novodobé historii nejsou státní vyznamenání ničím novým a ta současná přirozeně navazují na 100 let dlouhou historii naší země. Po zániku Rakousko-uherské monarchie byla v bývalém Československu velmi malá potřeba státních orgánů i veřejnosti udělovat jakákoliv státní vyznamenání. Byla to nejspíš reakce na přemíru všemožných rakousko-uherských řádů a ocenění, jenž byly společně se šlechtickými tituly zrušeny zákonem 10. prosince 1918, přijatým Revolučním národním shromážděním. Tento zákon, ale úplně zapomněl na legionáře, kteří byli dekorováni vyznamenáni za statečnost a zásluhy. Toto faux pas napravil až zákon č. 243/1920 Sb. vydaný 10. února 1920.

Záhy po vzniku Československa vznikla potřeba oceňovat zahraniční státníky a členy diplomatických sborů. Tímto oceněním se 7. prosince 1922 stal Československý řád Bílého lva. Původně však byl určen pouze pro občany cizích států.

Druhá světová válka dala v roce 1936 vzniknout řadě vojenským vyznamenáním, které byly po válce doplněny o další řády a medaile. V letech 1948 až 1968 pak totalitní komunistické vedení státu od základu změnilo celý systém státních vyznamenání a navíc vzniklo několik nových resortních vyznamenání. Nový systém byl velmi složitý. Vzrůstal počet vyznamenaných osob a veřejnost přestala brát tento systém vážně a s patřičným respektem. Není tedy divu, že se po listopadových událostech v roce 1989 vážně uvažovalo o úplném zrušení státních ceremonií a předávání vyznamenání.

Nakonec však v tehdejším Federálním shromáždění ČSFR převládl názor, že „státní oceňování občanských a vojenských zásluh je jedním z tradičních projevů kulturní vyspělosti státu“. V roce 1990 byl přijat nový zákon, který i přes svou nedokonalost umožnil ocenit občany, kterým se v dobách komunistické zvůle ocenění nedostalo.

K Řádu Bílého lva přibyly ještě Řád T. G. Masaryka, Řád M. R. Štefánika a Medaile Za hrdinství a Medaile za zásluhy. Zákon také definoval rozdělení jednotlivých řádů a medailí do příslušného počtu tříd.

V roce 1994 po rozdělení Československa došlo k další novelizaci zákona o státních vyznamenáních. Celý systém se ještě zjednodušil a více méně akceptuje zásady a zvyklosti uplatňované především v demokratických západoevropských zemích, kde si nepotrpí na honosné zdobení občanských oděvů vyznamenáními a odznaky. Text David Hainall