20. března 2024 07:00

Předci Vladimira Putina: Jeho dědeček vařil Leninovi i Stalinovi, jeho rodiče možná nebyli jeho pravými rodiči

Prezident Vladimir Putin jezdí kvůli bezpečnosti čím dál častěji obrněným vlakem

V souvislosti s životem Vladimira Putina slyšíme nejčastěji o KGB, jeho pobytu v NDR a leningradské anabázi. Co ale víme o jeho původu a nejbližších i dávnějších předcích?

Putinovi a s nimi spříznění Šelemovovi, Bujanovovi a Fominovi byli tradičními rolnickými rodinami usazenými od 17. století v Tverské oblasti severozápadně od Moskvy. Jako nejstarší známý předek Vladimira Putina je ve zdejší kronice v letech 1627-28 zmiňován jistý Jakov Nikitin, Žid z Gruzie, který spadal pod farnost ve vesnici Turinovo patřící bojaru Ivanu Nikitiči Romanovovi. Ten byl strýcem Michaila Romanova, který se jako Michail I. Fjodorovič (vládl 1613–1645) stal zakladatelem dynastie Romanovců.

Přečtěte si také: Rusko je zemí carů, bez nich ho požere anarchie. První Romanovec ho ovládl před 400 lety

Putin a Rasputin

Putinův dědeček z otcovy strany Spiridon Ivanovič Putin (1879-1965) vyrůstal v malé vesnici Pominovo v Tverské gubernii (v roce 2010 zde žilo 11 lidí) asi 100 km od Moskvy, vypracoval se však na osobního kuchaře dvou sovětských vůdců, V. I. Lenina a jeho nástupce J. V. Stalina.

Svou kariéru v pohostinství začal už ve 12 letech, kdy ho rodiče poslali pracovat do hostince v nedalekém Tveru. O tři roky později v roce 1894 se 15letý Spiridon vypravil do Petrohradu, aby se vyučil kuchařem a nastoupil do slovutného petrohradského hotelu Astoria. Ruským carem se v té době stal Mikuláš II. (vládl 1896-1917) a Petrohrad byl střediskem obchodu a kultury.

Právě v hotelu Astoria Spiridon Putin mezi mnoha jinými obsluhoval i ruského mystika Grigorije Rasputina, který se stal důvěrníkem poslední carevny Alexandry Fjodorovny. Podle odborníka na rusko-americké vztahy Allena Lynche dal Rasputin Putinovu dědečkovi za vzornou obsluhu zlatý rubl a zmínil i podivuhodnou podobnost jejich příjmení.

Lenin a Stalin

Po revoluci v říjnu 1917 se Spiridon Putin objevil v Moskvě, kde se stal osobním kuchařem Vladimira Iljiče Lenina. Jeho služeb po smrti vůdce revoluce v roce 1924 využívala vdova po Leninovi Naděžda Krupská a také její sestra. Putin ale příležitostně vařil i Leninovu nástupci J. V. Stalinovi, přičemž se předpokládá, že byl v té době ve službách tajné policie NKVD, předchůdkyně pozdější KGB.

Když Krupská v roce 1939 zemřela, pracoval Spiridon Putin jako šéfkuchař ve stranickém penzionu v Iljinském asi 17 kilometrů od Moskvy. Ze čtyř synů Spiridona Putina se z Velké vlastenecké války (1941-45) bez újmy vrátil jako jediný Alexandr – další dva padli a Vladimir, otec současného ruského prezidenta Vladimira Putina, byl zmrzačen v boji, nicméně přežil. Spiridon, kuchař dvou masových vrahů Lenina a Stalina, vařil téměř do svých 86 let, zemřel v roce 1965.

Leningradská love story

Blokáda Leningradu, která trvala neuvěřitelných 872 dní a stála životy 1,5 milionu lidí, byla kulisou vztahu Putinových rodičů. Zatímco otec současného vládce Ruska bojoval na frontě u Leningradu, kde byl také raněn, jeho matka Maria Ivanovna Šelomovová prožila – a přežila – blokádu ve městě. K tomu se váže historka, kterou Vladimir Putin pokaždé vykládá trochu jinak a dobrat se pravdy je obtížné.

Jednu verzi ve svých pamětech publikovala Hillary Clintonová, manželka 42. prezidenta USA Billa Clintona. V knize Těžká rozhodnutí z roku 2014 vzpomíná, že jí Putin vyprávěl, jak jednou během bojů jeho otec přijel z fronty domů na krátkou návštěvu. „Když se přiblížil k bytu, kde bydlel s manželkou, uviděl hromadu těl naskládaných na ulici a muže, kteří je nakládali na čekající nákladní auto. Přišel blíž a uviděl ženské nohy v botách, které patřily jeho ženě. Přiběhl a dožadoval se jejího těla a nakonec uspěl,“ vzpomínala Clintonová.

Podle této verze příběhu pak Putinův otec vzal svou ženu do náruče a když ji pozorně prohlédl, zjistil, že je stále naživu. Odnesl ji do bytu a tam ji ošetřoval, dokud se neuzdravila.

Zcela jinak ale tuto událost líčí ve svých pamětech z roku 2000 sám Vladimir Putin. Podle něj jeho matka hlady omdlela a lidé ji na ulici položili poblíž mrtvol, naštěstí se ale včas probudila a začala sténat. V Putinově podání byl jeho otec celou dobu na frontě a neměl příležitost svou ženu hledat.

Kluci z leningradské ulice

Ať to bylo jakkoliv, Vladimir Putin starší i Maria Šelomovová blokádu Leningradu přežili a v roce 1952 se jim narodil syn Vladimir. Ten se bez většího zájmu svých rodičů protloukal v betonové džungli leningradských sídlišť mezi pouličními partami, kde ve vzájemných půtkách a na tréninzích džuda vznikala přátelství na celý život. Mnozí oligarchové, ředitelé klíčových firem, spolupracovníci z KGB a další vlivní lidé z Putinova okolí vyrostli na leningradské ulici spolu s budoucím doživotním prezidentem Ruska.

Příběh Putinova původu tím ale zdaleka nekončí a ukazuje se, že nakonec poslední reálnou částí Putinovy rodinné historie mohou být barvité osudy Putinova dědečka Spiridona. Stejně jako u většiny diktátorů se i u vládce Ruska projevuje cílená snaha o glorifikaci a vytváření umělých obrazů a oficiálních životopisů, které se s realitou více či méně rozcházejí.

Mohlo by vás také zajímat: Někdo rozumí jen násilí, vysvětloval mladý Putin zranění spolužáka. Jaký byl jeho život?

Tajná matka

Jak si jinak vysvětlit tvrzení jisté Věry Putinové, která o sobě až do své smrti v květnu 2023 tvrdila, že je pravou matkou Vladimira Putina? Ženu v roce 2008 v gruzínském Metechi vypátrala reportérka britského listu The Daily Telegraph. Věra, které v té době bylo 82 let, údajně Putina porodila už v roce 1950 v Těrechinu ve Vologodské oblasti, otcem dítěte měl být ženatý mechanik Platon Privalov.

Putin měl ve dvou letech dostat nového otce, gruzínského vojáka, s nímž se Věra Putinová odstěhovala do Gruzie. V roce 1960 pak syna poslala k prarodičům do Ruska, od nichž ho měli adoptovat Putinovi oficiálně udávaní rodiče. Věra Putinová prý syna vždy bezpečně poznala podle chůze a dalších pohybů, údajně se na něj rozpomněl i gruzínský učitel. Putin se k těmto informacím pochopitelně nikdy nevyjádřil.

Zdroj: The Boom, History News Network

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský