Odkdy lidstvo sužují morové rány? Vědci odhalili nejstarší případ moru

Mor z hlubin věků

Nejstarší doložený případ nákazy morem odhalili vědci v západním Švédsku. Bakterii, která toto vysoce nakažlivé onemocnění způsobuje, našli v zubech ženy pochované před téměř 5000 lety v chodbové hrobce u města Falköping. Informoval o tom dnes britský list The Guardian, podle kterého by tento nález mohl vysvětlovat pokles počtu obyvatel Evropy před zhruba 5500 lety a následný příliv migrantů z euroasijských stepí.

Ve zkoumané hrobce ve venkovské oblasti západního Švédska bylo pohřbeno 78 lidí. Když odborníci odebrali vzorek DNA ze zubu jedné z pochovaných žen, zjistili, že byla nakažena morem. Bakterii způsobující mor zaznamenali i u dalšího člověka na stejném pohřebišti.

"Je to nejstarší případ moru, který pravděpodobně sehrál významnou roli v poklesu počtu obyvatelstva," uvedl Simon Rasmussen z kodaňské univerzity.

Všechny formy moru způsobuje bakterie Yersinia pestis, kmen nalezený u Gökhemu ale nese genetické známky plicního moru, který se přenáší kapénkovou infekcí a je mnohem nakažlivější než septický a dýmějový mor. Úmrtnost na plicní mor v případě neléčení je téměř stoprocentní. Epidemie dýmějového moru si ve 14. století v Evropě vyžádala až 200 milionů lidských životů.

Nákaza v neolitických sídlištích

Podle Rasmussena se mohl mor poprvé mezi lidmi rozšířit v rozsáhlých neolitických sídlištích, která se zhruba před 6000 roky začala stavět v oblasti dnešní Ukrajiny, Rumunska a Moldavska. Tato sídliště čítala deset až dvacet tisíc obyvatel, kteří žili v otřesných hygienických podmínkách v blízkém kontaktu se zvířaty, čímž byly vytvořeny ideální podmínky pro přenos infekce.

Podle studie zveřejněné v časopise Cell se v euroasijských velkých sídlištích mor patrně poprvé vynořil před 5700 roky a poté se šířil do všech stran po obchodních stezkách. Tento scénář by mohl objasnit pokles počtu obyvatel v Evropě zhruba před 5500 lety i to, proč byla zmíněná obří sídliště opuštěna a do základů vypálena.

Epidemie moru, kterou vědci předpokládají, by mohla vysvětlit i to, proč sběrači z euroasijských stepí byli v té době schopni s takovou lehkostí proniknout do Evropy.

ČTK