Turkům byl ukraden obrovský poklad. Následně ho Sověti ukradli Němcům a nechtějí ho vrátit
Homérova Íliada je považována za jedno z největších děl evropské literatury. Epos vyprávějící o desetileté válce Řeků s Trójany, kterou vyvolal únos krásné Heleny, byl ale po staletí považován jen za uměleckou fikci a mocná a bohatá Trója za pouhý mýtus. V 19. století se však jeden muž rozhodl dokázat, že Homérovo město obehnané mocnými hradbami skutečně existovalo.
Tím mužem byl německý podnikatel a archeologický nadšenec Heinrich Schliemann (1822-1890). Ve svém pátrání uspěl a kopec Hisarlik v severozápadním Turecku je dnes díky jeho vykopávkám ze 70. let 19. století všeobecně považován za místo, kde stála Homérem popisovaná Trója.
Bájné město krále Priama
Sám Schliemann postupoval spíše intuitivně a kopal doslova s výtiskem Íliady v ruce. Když narazil na pozůstatky kamenné brány, označil ji za Sakajskou bránu z Homérova eposu. První větší budova za hradbami pak podle něj představovala palác trojského krále Priama. Proto nepřekvapí, že zlatý poklad, který objevil u paty jeho zdi, nazval Priamovým.
Schliemannovo umístění Homérovy dávné Tróje do vrstvy Trója II na Hisarliku je dávno překonané, odborníci ji nejčastěji situují do vrstvy Trója VIIa. Poklad, o který 31. května 1873 vytrvalý badatel doslova zakopl, tak patřil neznámému vládci Tróje, který žil nejméně 1000 let před Priamem z Homérovy Íliady. Hodnotu pokladu starého přibližně 4400 až 4600 let to ale nijak nesnižuje.
Když zakopnete o poklad
Toho dne se podle svých vlastních (a později mnohokrát opakovaných) slov Schliemann se svou řeckou manželkou Sofií procházel po nalezišti, když jeho pozornost upoutal měděný předmět ve zdi. Začal pod ním kopat, načež narazil na 8833 předmětů zahrnujících malé lístečky, hvězdičky, kroužky a knoflíky vyrobené ze zlata, části řetězů a diadémů, měděný štít, kotlík a desku, stříbrné vázy a čepele, zlaté lahve a poháry. Ve stříbrné váze také nalezl dva zlaté diadémy, čelenku a čtyři náušnicové přívěšky, korále, knoflíky, šest náramků a dva poháry.
Podle svých slov Schliemann poslal dělníky na oběd, aby před nimi poklad uchránil, a jen s pomocí své ženy, která cennosti zahalila do svého šálu, ho z místa odnesl. Na tomto líčení ale nesedí hned několik skutečností – předně Schliemannova manželka byla tou dobou u svých rodičů v Aténách, a samotný poklad nebylo nutné chránit před dělníky, jako spíš před jeho objevitelem. Schliemann totiž v přímém rozporu s podmínkami koncese, kterou mu poskytla osmanská vláda, všechny cennosti vzápětí ze země propašoval.
Přečtěte si také: Poklad v hodnotě 350 miliard korun. Z nejcennějšího vraku byly vyzvednuty první artefakty, podívejte se na fotky
Turci to zjistili až ve chvíli, kdy se v tisku objevily fotky Schliemannovy ženy, která na sobě měla zlaté čelenky, náhrdelník a náušnice z pokladu. Ten Schliemann v duchu své posedlosti Homérem bez váhání přisoudil králi Priamovi – tisíce předmětů měly sloužit jako důkaz, že Schliemann skutečně objevil bájnou Tróju.
Kde je Priamův poklad?
Osmanská říše chtěla poklad zpět a Schliemanna zažalovala. Istanbul ale dostal jen 2000 liber, které nálezce namísto uložené pokuty 400 liber dobrovolně zaplatil, a několik méně hodnotných kusů z pokladu. V roce 1877 byl poklad poprvé veřejně vystaven v muzeu v londýnském South Kensingtonu (dnes muzeum Viktorie a Alberta), už v roce 1881 se ale šperky stěhovaly do Berlína, aby se na dlouhou dobu staly jedním z hlavních lákadel Etnografického muzea.
Když za druhé světové války začaly spojenecké nálety na Berlín, přesunuly se vzácné artefakty spolu s dalšími uměleckými předměty do druhého patra protiletadlové věže Zoo (německy Flakturm Tiergarten), která díky svým impozantním rozměrům a tloušťce zdí až 2,5 metru skýtala značnou ochranu. Po dobytí Berlína a obsazení věže Rudou armádou ale Priamův poklad zmizel a desítky let po něm nebylo ani stopy.
Mohlo by vás také zajímat: Vykopávky Tróje začaly před 150 lety. Jak pátrání po bájném městě probíhalo?
Teprve v roce 1993 Rusko světu oznámilo, že drtivá většina předmětů z pokladu se nachází v Puškinově muzeu v Moskvě a jsou považovány za válečnou kořist a kompenzaci za umělecké předměty uloupené nebo zničené německou armádou během útoku na Sovětský svaz. Nejčastěji zmiňovaným „předmětem“, jehož navrácení ruská strana vytrvale požaduje, je slavná jantarová komnata. Ta ale beze stopy zmizela.
Našel Tróju, ale také ji zničil
V Berlíně zůstala jen miniaturní – byť působivá – část Priamova pokladu, kterou je dnes možné vidět v Novém muzeu (Neues Museum). Kromě Německa vrácení pokladu vytrvale požaduje také Turecko jako nástupce Osmanské říše. Koneckonců muzeum v Istanbulu část z mnoha tisíců předmětů nalezených Schliemannem v Tróji vlastní a vystavuje.
Schliemannův bezohledný styl vedení vykopávek na Hisarliku zůstává kontroverzní nejen kvůli takzvanému Priamovu pokladu, který protiprávně propašoval do Evropy. Archeolog a popularizátor oboru Eric Cline v roce 2016 nabídl britskému listu The Guardian výstižné shrnutí odkazu této kontroverzní postavy. „Pokud se podíváte na mapy vykopávek, je uprostřed mezera, kde je napsáno ‚Palác odstraněn Schliemannem‘,“ řekl Cline. „Získal Priamův palác a pak ho zahodil. Našel Tróju, ale také Tróju zničil.“
Zdroj: Ancient Origins, Smithsonian Magazine, Staatliche Museen zu Berlin
Video, které jste mohli minout: Jak vypadal záhadný Chan Chan? Prohlédněte si kdysi největší město Jižní Ameriky se všemi jeho vymoženostmi
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
