Za ničivou povodeň v Praze mohl výbuch sopky. Obří ledové kry přinesly zkázu, umíralo se i na Karlově mostě

V roce 1783 vybuchl islandský vulkán Laki a soptil celých osm měsíců. V jeho blízkosti umírala zvířata i lidé, jeho soptění ale záhy odnesla i velká část Evropy. Zima byla toho roku dlouhá a tak krutá, že zamrzla většina evropských řek. V horách napadly metry sněhu a v nížinách ho byly desítky centimetrů.

V únoru 1784 se ale náhle oteplilo a začalo pršet. Země nebyla schopná tolik vody najednou vsáknout, řeky se rozpohybovaly a až 120 centimetrů silný led se začal lámat. Masivní ledové kry se hromadily v užších částech toků a divoké ledové řeky se začaly vylévat z břehů.

Silná, ničivá, ledová

Už 27. února děsivá povodeň zasáhla Plzeň, kde téměř na třísky rozlámala všechny dřevěné mosty. Ulice byly zaplavené tak, že si lidé mnohdy mohli zachránit život jedině tím, že vyšplhali na střechy domů. Náhlou přílivovou vlnu zažili lidé i v Písku, Českých Budějovicích, Strakonicích, Berouně a dalších městech.

Mohlo by vás zajímat: Protržení unikátní přehrady by ohrozilo miliony lidí. Odolá i obřím vlnám, má však jednu slabinu

Během 27. února začala pukat také do té doby souvislá ledová vrstva pražské části Vltavy. Velká voda se přiřítila jen o pár hodin později, uprostřed noci na 28. února. Ve dvě ráno zaplavila domy u Vltavy, ve čtyři už dosahovala až ke Clam-Gallasovu paláci. Korytem v jedné chvíli podle odhadů protékalo 4580 metrů krychlových za vteřinu a jen 12 hodin stačilo na to, aby se vodní hladina zvedla o celé 4 metry.

Kolik životů v ledové povodni vyhaslo, se dodnes neví. Místy se vyrovnala i tisícileté vodě z roku 2002 a co do ničivosti, nepředvídavosti a divokosti ji někde i předčila. Lidé hledali úkryty, kde se dalo, na střechách i v korunách stromů, obojí ale mohla kdykoli zkosit některá z obřích ledových ker řítících se po rozdivočelé řece. Díky kronikářům víme, že se pod vodou ocitlo 114 ulic a 785 domů, totálně zaplavená byla třeba Kampa a dnešní Karlín či Libeň.

Karlův most vydržel dva silné nárazy

Těžkou ránu dostala také jedna z nejznámějších pražských staveb. Do šestého pilíře Karlova mostu totiž během povodně narazila plnou silou obrovská ledová kra. Dřevěná ochrana se roztříštila jako domeček z karet a zasvé vzala i vojenská strážnice, ve které v té chvíli bylo pět vojáků.

Příroda ale tehdy se známou památkou ještě zdaleka neskončila. Den poté další obří kus ledu poničil osmý pilíř a do hlubin rozbouřené řeky spadl i jeden z andělů ze sousoší sv. Václava. Torzo sochy se našlo úplnou náhodou po 220 letech. V roce 2004 ho z Vltavy vylovili potápěči, kteří zkoumali mostní pilíře.

Zdroj: L. Elleder, J. Munzar: Extrémní povodeň na Vltavě a Labi v únoru 1784 (...), Muzeum Karlova mostu, Ray Diving

Mohli jste propásnout: Do historického centra Prahy se vrací plynové lampy. Metropoli jich má osvětlovat tisícovka