Skutečný Helmův žleb: Drtivé obléhání zlomilo neschopnému králi vaz. Obří chyba vedla k pojídání dětí
Respekt budící pevnost Gaillard měla chránit državy anglického krále ve Francii. Pád hradu vedl ke ztrátě Normandie a omezení práv panovníka.
Hrad Gaillard začal anglický král Richard I. Lví srdce budovat v roce 1196. Mohutná pevnost tyčící se nad hladinou Seiny asi 95 kilometrů severně od Paříže měla vládcům z rodu Plantagenetů zajistit kontrolu nad klíčovou Normandií. Podle dokumentu Obležené pevnosti: Legendární bitvy, který můžete vidět na Prima ZOOM, byl Gaillard dokončen za pouhé dva roky a představoval vrchol středověkého pevnostního stavitelství. Podívejte se, jak probíhala jeho stavba:
V srpnu 1203 se před hradem objevilo vojsko francouzského krále Filipa II. Augusta z rodu Kapetovců odhodlaného nebezpečnou pevnost dobýt. V té době ale už Anglii vládl Jan Bezzemek, který postrádal schopnosti i vliv svého staršího bratra Richarda I. Lví srdce. Asi 200 obránců hradu se kromě silných hradeb spoléhalo i na 8 000–10 000 normanských vojáků, ti si ale s Filipovým vojskem, jež čítalo kolem 8 500 mužů, nedokázali poradit. Bylo jasné, že posádku pevnosti čeká dlouhé obléhání.
Útok hladem
I přes efektivní obranu začal mít velitel hradu Roger de Lacy už po několika týdnech obavy. Dopustil se totiž velké chyby, když dovnitř pevnosti pustil asi 2 000 civilistů z okolních vesnic. Teoreticky měli obránci vydržet obléhání nejméně rok, ale s tolika hladovými krky navíc se pečlivě nashromážděné zásoby rychle tenčily. Roger de Lacy musel přijmout strašlivé rozhodnutí – vykázat vesničany z hradu, a tak je vlastně obětovat.
K jeho překvapení muži Filipa II. Augusta nechali dvě skupiny vesničanů z hradu projít. Když se o tom ale dozvěděl francouzský král, který se mezitím vrátil do Paříže, rozzuřil se. „To je směšné! Musíte je udržet uvnitř, protože zkracují obléhání tím, že ujídají zásoby,“ popsal Filipovu reakci historik Jean-Pierre Panouillé. Další vlna žen, dětí a starých lidí, která byla vyslána o pár týdnů později, proto narazila na vlnu francouzských šípů a oštěpů.
Cesta zpět nebyla možná – posádka hradu uzavřela brány – a zoufalí vesničané tak museli strávit tři kruté zimní měsíce v zemi nikoho na kamenitém úbočí pod hradem. Chyceni v pasti brzy začali umírat zimou a hladem a došlo i na kanibalismus. Podle Viléma Bretaňského, kronikáře krále Filipa II. Augusta, zbídačení lidé strádali tak moc, že když žena porodila dítě, tak ho muži okamžitě snědli.
Hrad Gaillard byl dějištěm hororových scén Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hrad Gaillard začal anglický král Richard I. Lví srdce budovat v roce 1196 Zdroj: Distributor ZDE
Gaillard byl dokončen za pouhé dva roky a představoval vrchol středověkého pevnostního stavitelství Zdroj: Distributor ZDE
Richard I. Lví srdce byl jedním z největších válečníků středověku Zdroj: Distributor ZDE
V srpnu 1203 se před hradem objevilo vojsko francouzského krále Filipa II. Augusta Zdroj: Distributor ZDE
Asi 200 obránců hradu se kromě silných hradeb spoléhalo i na 8000-10 000 normanských vojáků Zdroj: Distributor ZDE
Teoreticky měli obránci vydržet obléhání nejméně rok Zdroj: Distributor ZDE
Velitel hradu dělal velkou chybu, když dovnitř pevnosti pustil asi 2000 civilistů z okolních vesnic Zdroj: Distributor ZDE
Když začaly docházet potraviny, byli zoufalí vesničané vyhnáni na kamenité úbočí pod hradem Zdroj: Distributor ZDE
Po mnoha měsících obléhání byli v únoru 1204 Francouzi připraveni k hlavnímu úderu Zdroj: Distributor ZDE
Ztráty Francouzů byly velké, ale Filip II. s tím počítal a nařídil pokračovat v útoku Zdroj: Distributor ZDE
Francouzům se podařilo vyšplhat hradním záchodem do kaple, odkud pronikli na centrální nádvoří Zdroj: Distributor ZDE
Poslední obrannou linii tvořila 18 metrů vysoká a 7,5 metru široká věž Zdroj: Distributor ZDE
Francouzský král Filip II. August pevnost nakonec dobyl 6. března 1204 Zdroj: Distributor ZDE
Hrad Gaillard byl dějištěm hororových scén Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hrad Gaillard začal anglický král Richard I. Lví srdce budovat v roce 1196 Zdroj: Distributor ZDE
Gaillard byl dokončen za pouhé dva roky a představoval vrchol středověkého pevnostního stavitelství Zdroj: Distributor ZDE
Richard I. Lví srdce byl jedním z největších válečníků středověku Zdroj: Distributor ZDE
V srpnu 1203 se před hradem objevilo vojsko francouzského krále Filipa II. Augusta Zdroj: Distributor ZDE
Asi 200 obránců hradu se kromě silných hradeb spoléhalo i na 8000-10 000 normanských vojáků Zdroj: Distributor ZDE
Teoreticky měli obránci vydržet obléhání nejméně rok Zdroj: Distributor ZDE
Velitel hradu dělal velkou chybu, když dovnitř pevnosti pustil asi 2000 civilistů z okolních vesnic Zdroj: Distributor ZDE
Když začaly docházet potraviny, byli zoufalí vesničané vyhnáni na kamenité úbočí pod hradem Zdroj: Distributor ZDE
Po mnoha měsících obléhání byli v únoru 1204 Francouzi připraveni k hlavnímu úderu Zdroj: Distributor ZDE
Ztráty Francouzů byly velké, ale Filip II. s tím počítal a nařídil pokračovat v útoku Zdroj: Distributor ZDE
Francouzům se podařilo vyšplhat hradním záchodem do kaple, odkud pronikli na centrální nádvoří Zdroj: Distributor ZDE
Poslední obrannou linii tvořila 18 metrů vysoká a 7,5 metru široká věž Zdroj: Distributor ZDE
Francouzský král Filip II. August pevnost nakonec dobyl 6. března 1204 Zdroj: Distributor ZDE
Špatně hájený záchod
Po mnoha měsících obléhání byli v únoru Francouzi připraveni k hlavnímu úderu. Ke zdolání vnějšího opevnění použil Filip II. šachty vedoucí pod hradby i tradiční metodu zteče pomocí žebříků. Na hradbách se rozhořel divoký boj muže proti muži, a přestože žebříky byly krátké a útočníci se na nich sotva udrželi, podařilo se jim nakonec získat části vnější hradby a zatlačit obránce do vnitřního opevnění.
Ztráty Francouzů byly velké, ale Filip II. s tím počítal a nařídil pokračovat v útoku. Jeho mužům se podařilo vyšplhat prevétem, tedy hradním záchodem, do kaple, odkud pronikli na centrální nádvoří. Odsud vedl přírodní skalní most k poslední obranné linii obklopující 18 metrů vysokou a 7,5 metru širokou věž. Obránci brzy vyhodnotili svou situaci jako bezvýchodnou a 6. března 1204 se vzdali.
Důsledky porážky byly pro Jana Bezzemka tragické. Po dobytí hradu Gaillard ztratili Plantageneti většinu normanského vévodství i anjouovské hrabství a Jan, který se doma potýkal s odbojnou šlechtou, přišel i o poslední zbytky své reputace. To nakonec vedlo ke vzpouře anglických lordů proti králi a k podpisu jedné z nejvýznamnějších listin středověku, Velké listiny svobod (Magna Charta Libertatum) v roce 1215, jež významně omezila panovníkovy pravomoci.
ZDROJ: Encyclopedia Britannica
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
