Dejte Němcům, co si zaslouží, ale ne více. Masaryk ve svém tajemném dopisu označuje Hlinku za hlupáka
Není příliš časté, aby se z archivů vynořily utajované písemnosti, jejichž otevření na sebe poutá takovou pozornost. Tajemný dopis prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se záznamem jeho poselství budoucím generacím měl být otevřen teprve v září 2025.
Obálku s dopisem v září 2005 přinesl do Národního archivu jeden z tajemníků Jana Masaryka, právník Antonín Sum. Podle něj měla být obálka otevřena přesně o 20 let později. Dopis měl obsahovat zřejmě poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka pronesená před jeho smrtí v roce 1937.
Přečtěte si také: Vznik Československa a Ernest Denis. Víte, o koho šlo?
Tajemství obálky
Sum byl jako jeden ze tří Masarykových tajemníků z ministerstva zahraničí propuštěn v roce 1949 a později odsouzen ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou, strávil 13 let ve vězení. Po propuštění se dlouhou dobu živil jako kominík, stal se významnou postavou českého skautingu a Junáka.
V Lánském zámku bylo otevření obálky naplánováno s nejvyšší péčí a pod dohledem odborníků na dopoledne 19. září 2025. Obsah obálky, kterou za přítomnosti mnoha hostů včetně prezidenta Petra Pavla rozlepil Masarykův prapravnuk Tomáš Kotík, ale odborníky zaměstnal déle, než se čekalo – většina textu uvnitř totiž byla v angličtině.
Pět stran textu psaných rukou Jana Masaryka
Obálka vypadala, jako kdyby pocházela ze 30. let, a byl na ní anglický nápis „To keep safe“ (uchovat v bezpečí). Součástí obálky byl i vzkaz psaný Antonínem Sumem, kterým potvrzoval, že záznam je pravý. „Dokument vypadá autenticky a je psaný na materiálu se znaky T. G. Masaryka. Téměř celé je to psané v angličtině,“ řekla po prvotním ohledání historička z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd ČR Dagmar Hájková.
Další její sdělení vyvolalo rozruch. „Dokument není z roku 1937. Zaznamenává slova T. G. Masaryka, podle nichž se cítí špatně a opouští tuto zemi. Slova ale byla vyřčena dříve, a to nejspíš v létě 1934,“ řekla badatelka.
Dokument podle ní řeší uspořádání pohřbu i to, že se prezident necítí dobře. „Jsem nemocný, vážně nemocný. Je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci – víte jak, ale musíte být opatrní. Víte, jak se máte chovat, nemusím vám říkat nic více,“ improvizovaně překládala Hájková z dopisu. Velký význam přikládal Masaryk svému pohřbu, podle něj to měl být „velký funus“.
S hlupáky je třeba se hádat
Část textu obsahuje poznámky k mnohonárodnímu uspořádání československého státu. Záznam o Němcích říká, že by s námi měli zůstat. „Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více.“ U jména předsedy slovenské ľudové strany Andreje Hlinky, který udělal chybu, když si zadal s Maďary, se v dopise objevuje slovo hlupák.
Totéž slovo se pak objevilo i u Masarykova obecného komentáře k situaci v zemi. „Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nemohou toho moc udělat. Neusnadňujte jim to, hádejte se s nimi,“ trval na svém první československý prezident.
Čtyřnásobný prezident
Tomáš Garrigue Masaryk byl poprvé prezidentem Československé republiky zvolen v nepřítomnosti 14. listopadu 1918, a to na dvouleté funkční období. Tehdy se vlastně ani o skutečnou volbu nejednalo – revoluční Národní shromáždění pouze aklamací na návrh jeho předsedy Karla Kramáře jednohlasně zvolilo do čela státu právě Masaryka, který v té době pobýval v USA.
K dalšímu zvolení Masaryka prezidentem došlo 27. května 1920 v pražském Rudolfinu, kde tehdy parlament zasedal. Masaryk zvítězil jen těsně – potřeboval získat nejméně 247 hlasů, nakonec se jich sešlo 284. O sedm let později 27. května 1927 pak byl Masaryk zvolen prezidentem 274 hlasy ze 434 přítomných senátorů a poslanců.
Nejdramatičtější byla poslední, čtvrtá volba, k níž došlo 24. května 1934. Jeho jediným protikandidátem nebyl nikdo jiný než tehdy 37letý Klement Gottwald, budoucí první rudý prezident poválečného Československa. O 46 let starší zakladatel československého státu se mu postavil napůl slepý a po mrtvici, přesto ho porazil – ze 417 odevzdaných poslaneckých hlasů jich získal 327. Pro Gottwalda hlasovalo 38 zastupitelů.
Mohlo by vás také zajímat: Jak na tom byl Masaryk před smrtí? Odcházení TGM bylo smutné, až nedůstojné, říká historik
Pokud jde o „funus“ zmiňovaný v desítky let ukrývaném odkazu, bylo Masarykovo přání bezezbytku splněno. T. G. Masaryk zemřel 14. září 1937 v Lánech, pohřeb pak proběhl v Praze 21. září 1937 jako velká národní manifestace a zúčastnily se ho stovky tisíc lidí.
Zdroj: ČTK, CNN Prima NEWS
Video, které jste mohli minout: Jak bydlel prezident Masaryk
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
