Masarykův oblíbený kůň musel mít chirurgicky přesné parametry. Kde skončila jeho vycpaná hlava?
Po vzniku samostatného státu bylo k výkonu prezidentské funkce nutné mít koně pod sedlo i ke kočáru. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk tedy v roce 1920 rozhodl o tom, že se koupí Hektor, později přibyli i Cigán, Gejša, Ind a z Prešova Oiseau 28.
Z tohoto ministáda měl výsadní postavení hnědák Hektor, který si zcela získal Masarykovo srdce. Klidný a snadno ovladatelný kůň s nepřehlédnutelnou hvězdou na čele byl veden jako „prezidentský kůň“. Je to kůň, na kterém Masaryk sedí na většině fotografií.
#KarelČapek #Masaryk
— Karel Čapek 🍀 🇨🇿 🇺🇦 (@capek1890) June 20, 2021
“Proč mu dáváte odměnu před jízdou?” ptal se jednou host.
“To není odměna,” namítl pan prezident. “Ale já bych chtěl, aby se ten kůň na vyjížďku taky těšil.”https://t.co/6MFfZWAiHT pic.twitter.com/qDrrlmxFR6
Kůň pro Masaryka
Vybrat koně pro prezidenta republiky nebylo vůbec snadné. I když byl Masaryk zkušeným jezdcem, nikdo nemohl vyloučit, že při jízdě nedojde k pádu z koně (a tedy ke zranění). Nezapomínejme také, že Masarykovi bylo v době jeho nástupu do funkce už 68 let. Prezident tak měl jezdit na opravdu prověřených koních.
Kůň pro prezidenta republiky musel být klidný, ale chodivý, a ne moc temperamentní. Nesměl se lekat lidí, různých překážek nebo patníků. Musel být starší, ideálně kolem 10 let a nesměl být ani malý, ani příliš vysoký – za vhodnou výšku se považovalo 170 cm. Také nesměl být choulostivý a lekavý na mouchy, tedy tzv. mušák. Překážky pak neměl skákat, ale překračovat je. Kůň navíc nesměl být citlivý na pusu – Masaryk neměl údajně moc klidnou ruku – a musel ustát i silnější pobídnutí ostruhou.
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk na svém oblíbeném koni Hektorovi, během projížďky v Lánech. The first Czechoslovak...
Posted by Váleční koně - War horses on Wednesday, February 22, 2017
I přes komplikovaná a přísná kritéria se však Masaryk pádu nevyhnul. Například podle kroniky obce Kačice se s ním při projížďce 30. května 1925 kůň Hektor svalil do příkopu tak, že prezidentovi zalehl nohu. Naštěstí jak kůň, tak jezdec vyvázli bez zranění.
Vycpaný Hektor
Když v roce 1920 prezidentská kancelář zakoupila od policejního ředitelství Hektora za 12 000 Kč, bylo mu už 15 let. Hnědák měl opravdu výsadní postavení – prezident ho od roku 1922 platil ze svého platu a nechal si ho na dožití. Podle lékařské zprávy ze 30. let Hektor trpěl rozedmou plic, schvácením kopyt a dušností.
Z hradního inventáře byl vyškrtnut teprve v roce 1933, když ve svých 24 letech umřel na následky nádoru tenkého střeva. Tím ale jeho působení na Hradě neskončilo. Masarykova oblíbeného koně vypreparovali a až do roku 1947 byla jeho vycpanina uschována ve skladišti Pražského hradu. Dnes z ní zbyla už jen hlava, která je součástí sbírek Národního muzea.
Masarykova jezdecká socha v Lánech Zdroj: profimedia.cz
Protože ta ale není pokaždé k vidění, můžete Hektora i s jeho prezidentem obdivovat u muzea v Lánech. Jezdecká socha od sochaře Petra Nováka má netypickou podobu – kůň má skloněnou hlavu, jako by v klidu uždiboval trávu.