Trojský kůň nebyl kůň. Za zásadní omyl může špatný překlad

Jen krátce si připomeňme mýtus o konci obléhání starověké Tróje. Po deseti letech válčení se Řekové pod vedením hrdiny Odyssea rozhodli, že od bran města odejdou a jako „dar“ zanechají obrovského dřevěného koně. Zatímco lodě s částí bojovníků odpluly mimo dohled, část řeckých reků se spolu s Odysseem schovala v břiše koně, kterého Trójané vtáhli za opevněné brány. Když se setmělo, nastal masakr. Tak to alespoň popisuje Homér ve svém eposu Odysseia a především Vergilius ve své Aeneidě, odkud se pověst dostala do širokého povědomí.

Loď místo koně

Italský námořní archeolog Francesco Tiboni, který má velké zkušenosti s tím, jak vypadají historické lodě, přišel s odvážnou myšlenkou. Před branami Tróje Řekové nezanechali koně, ale loď. A mýtus o trojském koni vznikl nepochopením slova hippos, respektive špatným překladem. „Už ve 2. století našeho letopočtu zpochybňuje legendu o velkém dřevěném koni v knize Cesta po Řecku řecký zeměpisec Pausaniás,“ zdůrazňuje v knize The Hippos of Troy: Why Homer Never Talked about a Horse Tiboni. „Řada věcí souvisejících s trojským koněm bude hned jasnější a zřejmější, pokud přijmeme názor, že proslavený kůň byl vlastně lodí.“

Takto si příjezd trojského koně a následný masakr představovali filmaři v roce 2004:

Féničané, ale i Egypťané a další starověké národy žijící podél pobřeží, zdobili přídě svých lodí zoomorfními motivy. Podobně jako měly středověké lodě na svých přídích velké ženské figuríny, měly starověké lodě příď zdobenou koňskými hlavami. Ve sborníku z archeologického semináře On Sea and Ocean: New Research in Phoenician Seafaring se doslova píše, že šlo o „malá až středně velká plavidla s výtlakem 20–120 tun s přídí ozdobenou koňskou hlavou, známé pod jménem hippos (v řečtině kůň)“.

Existuje ještě jeden listinný důkaz, že šlo o loď a nikoli o koně. Zmínka ve Vergiliově eposu Aeneis, kde někteří nedůvěřiví Trójané tuší lest a nechtějí dar provézt do města. Naopak požadují, aby byl dar potopen. V Homérově díle se naopak mluví o spálení. Potopit loď se ale jeví jako logické. A rovněž je mnohem jednodušší postavit před brány města loď, kterou měli Řekové k dispozici, než vyrábět zcela novou koňskou „sochu“. Ani nemluvě o tom, že se do podpalubí schová pohodlněji větší množství lidí.

Zdroj: ReserchGate / JSTOR