Zmizela beze stopy: Nejslavnější letkyně se naposledy ohlásila, pak se po ní slehla zem
Dešifrované konspirace S1 (4) - Amelia Earhartová
Amelia Earhart patří k nejvýraznějším osobnostem 30. let, a to ze dvou důvodů. V první řadě vzbuzovala obdiv svými leteckými úspěchy a držením nejednoho prvenství, ve druhé řadě poskytuje téma pro všechny milovníky záhad. Slavná letkyně totiž zmizela beze stopy a ve věci jejího osudu nemáme jasno ani po letech.
Už ve 23 letech seděla Amelia Earhart poprvé v letadle a probuzená vášeň vedla k absolvovaným lekcím létání a zakoupení vlastního letadla, dvouplošníku Kinner Airster. Svůj první, byť neoficiální rekord vytvořila v roce 1922, kdy jako první žena letěla ve výšce 4 250 metrů. O osm let později letěla jako první žena rychlostí zhruba 290 km/h. Svůj největší rekord úspěšně vytvořila roku 1932.
Amelia Earhart Zdroj: Getty Images
Amelia Earhart toho chtěla hodně dokázat Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Letectví bylo pro Earhart velkou vášní Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Amelia Earhart po přeletu Atlantiku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Cestou kolem světa měla Amelia Earhart oslavit čtyřicetiny Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Cesta kolem světa
V jednomotorovém letounu Lockheed Vega sama přeletěla Atlantský oceán. Let trval 14 hodin a 56 minut, a třebaže měla přistát v Paříži, zakončila let kvůli technickým problémům v severním Irsku. S jídlem ale roste chuť a v roce 1936 začala plánovat mnohem fantastičtější kousek – let kolem světa, jenž plánovala uskutečnit s navigátorem Fredem Noonanem na palubě dvoumotorového letounu Lockheed Electra.
Start z kalifornského Oaklandu proběhl 20. května 1937, čtyři dny před Ameliinými 40. narozeninami. Její Lockheed Electra letěl na jihovýchod s přistáním v Miami, odkud s Noonanem pokračovali 1. června do Portorika a pak dále na jih do Brazílie a následně přes Atlantik do Senegalu. Poté přeletěli Afriku, přes Barmu, Singapur a Indonésii na sever Austrálie a odtud na Novou Guineu.
Nadějné vyhlídky
Tam už se zdálo, že mají slavní dobrodruzi téměř vyhráno, z celé cesty jim zbývala jen čtvrtina. Stačilo překonat 11 000 km vzdušné trasy nad Tichým oceánem. Na svou poslední cestu vyrazili 2. července 1937, a to bylo naposledy, co je kdy kdo viděl. Ještě ten den se ohlásili vysílačkou s tím, že jim dochází palivo a že nemohou najít hlídkovou loď Itasca, kde ho měli doplnit. Pak se po letounu slehla zem.
Čtěte také: Hrdinové: Před 80 lety byla zřízena československá 310. stíhací peruť RAF
Do pátrání se zapojilo americké námořnictvo, bohužel bezvýsledně. O zmizení Amelie Earhart a Freda Noonana panovalo několik teorií, z nichž se nejpravděpodobnějším jevilo, že oba zemřeli v japonském zajetí. Mnohem větší stopa ale pochází z roku 1940, kdy byla na ostrově Nikumamoro v dnešním ostrovním státě Kiribati objevena kostra, jejíž výška zhruba odpovídala výšce Amelie Earhart. Naděje ale brzy pohasla, kostra byla identifikována jako mužská a souvislost se slavnou letkyní se prokázat nepodařilo. Kosti ale neřekly své poslední slovo.
V 90. letech se nálezem zabýval Richard Jantz, antropolog z univerzity ve státě Tennessee. Protože původní kostra se dávno ztratila, mohl vycházet pouze ze záznamů a údajů z tehdejšího měření ostatků. Podle dokumentu Dešifrované konspirace, který můžete vidět v pátek večer na Prima ZOOM, měl Jantz k dispozici rozměry lebky a kostí z paže a nohy, obvod pasu vypočítal z Ameliiných kalhot a délku paží Earhart odvodil z fotografie, na níž žena drží kanystr s palivem.
Postupně došel k tomu, že kostra skutečně patří Amelii Earhart. Vzhledem k okolnostem je to ale jen teoretický objev, který navíc v roce 2015 vyvrátil jiný vědecký tým.
Zdroj: Encyclopedia Britannica/Aero News