1. února 2025 07:05
Adam Vala

32 hodin ohnivé destrukce. Zkáza Pompejí nikdy nebyla popsána detailněji

Když v roce 79 našeho letopočtu vybuchl Vesuv, proměnil římské město Pompeje v děsivý obraz smrti a zkázy. Žhavá láva, popel a toxické plyny zasypaly ulice a vytvořily apokalyptickou scénu, která přetrvala po tisíce let. Až nyní, díky nejnovějším vědeckým studiím zveřejněným v odborném časopise Journal of the Geological Society, se však povedlo detailně zrekonstruovat průběh celé katastrofy a zmapovat kritických 32 hodin, během nichž bylo město zcela zničeno.

Dosavadní rekonstrukce zkázy Pompejí se často opíraly o svědectví Plinia mladšího, který výbuch pozoroval z bezpečné vzdálenosti od Neapolského zálivu. Jeho strýc, slavný přírodovědec Plinius starší, takové štěstí neměl – pokusil se totiž výbuch sopky prozkoumat zblízka, ale nakonec padl vědě za oběť. Podle Pliniova popisu začala erupce 24. srpna, případně října, jak uvádí některé zdroje, a to přibližně kolem poledne, kdy se nad sopkou objevil obří sloup popela ve tvaru deštníku.

Nebezpečný odkaz

Není náhodou, že podobné ničivé události jsou dnes nazývány pliniovskými erupcemi a vyznačují se mohutnými oblaky popela sahajícími do výšky několika kilometrů. Z nich pak na široké okolí dopadá sopečný materiál, který postupně zasypává celá města. Vědci nyní skrze zkoumání vrstev popela a hornin z Pompejí sestavili podrobnou časovou osu celé katastrofy – a právě z ní vycházeli při dalším bádání.

Smrtící síla sopky

První fáze erupce začala pravděpodobně freatomagmatickou explozí, k níž dochází, když magma pronikne do podzemních vod. Asi o hodinu později následoval výron mohutného pliniovského oblaku, který uvolnil do vzduchu obrovské množství lehké sopečné horniny pemzy. Ta začala hustě dopadat na Pompeje a během několika hodin vytvořila přibližně 14centimetrovou vrstvu.

Čtěte také: Zkáza Pompejí nepřišla bez varování. Masivní škody byly zcela ignorovány

Pompeje ale následně zasáhla ještě ničivější hrozba – pyroklastické proudy. Toto smrtící proudění žhavého plynu, popela a hornin se valilo obrovskou rychlostí po okolí sopky a spalovalo vše, co stálo v cestě. Během první noci a následujícího rána se proudění objevilo jedenáctkrát, přibližně každých 80 minut.

Kolem jedné hodiny ranní dosáhl sopečný sloup své maximální výšky 34 kilometrů a pronikl až do stratosféry. Do té doby Vesuv vychrlil na Pompeje, Herkulaneum a okolní krajinu ohromujících 6,4 kubického kilometru sopečného materiálu – včetně balvanů o velikosti několika metrů.

Svítání přineslo poslední ránu

Nejhorší okamžik však přišel až ráno 25. srpna. Krátce po šesté hodině se oblak nad Vesuvem zhroutil a uvolnil poslední vlnu výše popisovaného proudění, které se rozšířilo na ploše 25 čtverečních kilometrů a dokonalo zkázu Pompejí. Každý, kdo do té doby nestihl utéct, neměl žádnou šanci na přežití. Právě tato poslední erupční fáze zabila většinu obyvatel města – polovina těl, která byla v Pompejích nalezena, ležela právě ve vrstvách odpovídajících této smrtící vlně. Celkově vědci napočítali sedmnáct pyroklastických proudů, které město postupně zcela zničily.

Erupce skončila až po osmé hodině večerní a zanechala za sebou krajinu pokrytou popelem, mrtvá města a nevyčíslitelnou zkázu. A i když se může zdát, že jde o dávnou historii, vědci upozorňují, že se podobná tragédie může kdykoli zopakovat. Vesuv je totiž stále aktivní sopkou a město Neapol leží v dosahu případného pyroklastického proudu.

Zdroj: Journal of the Geological Society, Express

Video, které jste mohli minout: Co umí vyděsit surikaty? Podívejte se na horor v očích šelem, které snídají štíry

Adam Vala

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom