ZOOMujeme kolem světa: Rakousko - po stopách Třetí říše

Před 80 lety vstoupila do Rakouska armáda nacistického Německa a během operace s názvem „Otto“ provedla tzv. anšlus Rakouska. Míst, které se pojí s představiteli Velkoněmecké říše a Adolfem Hitlerem je celá řada. Vydejte se s námi na cestu po stopách Třetí říše.

Braunau – místo, kde se narodil Adolf Hitler

Adolf Hitler vstoupil do Rakouska 12. března 1938 na vpravdě symbolickém místě. Tehdejší státní hranice překročil na mostě přes řeku Inn nedaleko svého rodného města Braunau am Inn. Město leží 95 km od Lince a 50 km od Salzburku. Adolf Hitler se nezdržel a pokračoval právě do Lince, s nímž měl velkolepé plány.

Braunau am Inn se snaží s nešťastnou nálepkou rodiště jednoho z největších psychopatů a zločinců novodobé historie postupně vyrovnat. Před Hitlerovým rodným domem nechal v roce 1989 starosta Gerhard Skina postavit pamětní kámen z koncentračního tábora Mauthausenu. Památník nese nápis: „Za svobodu, mír a demokracii. Už nikdy více fašismus, připomíná miliony mrtvých.“ I přesto je tento památkově chráněný objekt předmětem neustálých sporů. Majitelka domu Gerlinda Pommerová dostává od rakouské vlády roční nájem 50 000 Eur, aby se sem nemohl nastěhovat žádný z Hitlerových obdivovatelů a nevzniklo zde jakési poutní místo pro neonacistickou komunitu. V posledních letech je dům neobydlený a rakouský parlament přijal před dvěma lety usnesení, které umožňuje vyvlastnění nemovitosti a následné zbourání domu. K aktu však zatím nedošlo.

Samotné městečko Braunau působí klidným dojmem a má velmi dlouhou a bohatou historii. První písemná zmínka o tzv. Ranshofenu pochází z roku 780. Městská práva mu byla přiznána v roce 1260. Koncem 15. století byl položen základní kámen věže kostela svatého Štěpána. Věž dnes měří úctyhodných 92 m a je jednou z nejvyšších kostelních věží v Rakousku. Téměř okamžitě po anšlusu Rakouska zde nacisté začali stavět velké závody na zpracování hliníku „Aluminiumwerke Ranshofen“ (dnes AMAG).

Salzburk – kulturní a historický klenot a bašta nacismu

Staré město Salzburské bylo v roce 1996 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO a jedná se o čtvrté největší město v Rakousku. Dnes bychom památky na smutnou část historie spojenou s nacismem hledali marně a můžeme obdivovat nádherně zrekonstruovaný historický střed města včetně rodného domu Wolfganga Amadea Mozarta v Obilné ulici. Jako na dlani budeme mít město a jeho hlavní památky při pohledu z hradeb z Hohensalcburské pevnosti, jež pomáhá chránit údolí řeky Salzach již od konce 11. století.

Dominantou historického středu města je katedrála sv. Ruperta a Virgilia stojící na místě původní románské baziliky z roku 774. Dnešní podobnu získala katedrála díky rozsáhlé barokní přestavbě v roce 1611. Výčet památek a zajímavostí rozhodně není kompletní.

A jak souvisí Salzburk s nacismem a Třetí říší? Salzburk má totiž i temnou část moderní historie. Nacisté 30. dubna 1938 zorganizovali na náměstí Residenzplatz hromadné pálení knih a zatýkání Židů. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 během tzv. Křišťálové noci došlo mimo jiné i ke zničení salzburské synagogy. V nedaleké obci Sankt Johann im Pongau si Wehrmacht v roce 1942 zřídil tábor pro válečné zajatce. Jeden z místních nacistických vůdců Gustav Adolf Scheel nechal v roce 1943 v okolích horách stavět bunkry protivzdušné obrany. Na Salzburk a blízké okolí bylo na přelomu let 1944/1945 bylo vedeno celkem 15 bombových leteckých útoků, které připravily půdu pro kapitulaci města a jeho předání do rukou spojenců.

Linec – město Hitlerovi (ne)zaslíbené

Říká se, že Adolf Hitler neměl příliš v lásce kosmopolitní a multikulturní Vídeň, kde neusměl se svou snahou dostat se na uměleckou akademii.. Proto své snahy soustředil na poněkud menší Linec. Historik Fritz Mayrhofer k tomu říká: „Linec byl jako jediné rakouské město součástí pětice takzvaných vůdcových měst: vedle Berlína, Mnichova, Hamburku a Norimberku. Hitler tu chtěl postavit skoro kilometrovou širokou třídu, měly tu stát monumentální budovy. “

Sám Hitler měl s Lincem opravdu velkolepé plány okořeněné jen těžko pochopitelnou nákloností k tomuto městu. Fotografie pořízené v jeho berlínském bunkru na konci války jej zobrazují, jak zamyšleně sedí nad modelem Lince a „přemýšlí“, co by zde ještě postavil.

Do dnešních dob se z megalomanských plánů Hitlera v Linci mnoho nedochovalo. Vlastně jediné, co dodnes můžeme využívat je most přes řeku Dunaj, pro který se vžil název Most Nibelungů.

Nicméně Linec toho dnes nabízí opravdu hodně. Společně s litevským Vilniusem byl v roce 2009 vybrán jako Evropské hlavní město kultury. Ve městě můžeme navštívit celou řadu unikátních kostelů. Asi nejzajímavější z nich je katedrála Neposkvrněného Početí Panny Marie, která byla vybudována v letech 1862 – 1924. Jedná se o vůbec největší kostel v Rakousku s kapacitou přibližně 20 000 věřících. Pochlubit se může i druhou nejvyšší kostelní věží v Rakousku (134,8 m). Zdejší botanická zahrada ležící na vrchu Bauernberg přivítá více než 100 000 návštěvníků ročně a na ploše 4,2 ha můžeme vidět přibližně 8000 druhů rostlin.

Návštěvníci města se mohou projet po adhezní železniční dráze Pöstlingbergbahn. Železnice postavená v roce 1898 začíná na náměstí Hauptplatz a končí v jedné z věží v opevnění města. Tato železnice se může pochlubit největším sklonem na světě, který dosahuje 10,5%.

St. Georgen an der Gusen – tam, kde vznikala Hitlerova atomovka

Poblíž Lince ještě chvíli zůstaneme. Asi 16 km od centra města se totiž nachází vesnice St. Georgen an der Gusen a nedaleko ní objevil rakouský filmař Andreas Sulzer vchod do rozsáhlého podzemního komplexu. Bunkry, laboratoře a podzemní továrny zabíraly plochu přesahující 300 000 m2. O hlavním účelu této megalomanské stavby můžeme jen spekulovat, nicméně podle listu The Independet výsledky měření radiace naznačují, že právě zde mohla být vyvíjena atomová bomba.

Tajné dokumenty americké OSS (předchůdce dnešní CIA), na které se odvolá i objevitel podzemního komplexu Sulzer, naznačují, že se mohlo jednat o vůbec největší a nejmodernější zbrojní zařízení Třetí říše.

Na stavbě se podílelo více než 320 000 vězňů z nedalekého koncentračního tábora Mauthausen. Autor dokumentárních Andreas Sulzer se o svém objevu podělil s listem The Sunday Times: „Byl to gigantický komplex. K práci na něm byli vybíráni vězni z koncentráků celé Evropy, a to kvůli svým zvláštním schopnostem – byli mezi nimi fyzici, chemici a další experti. Obětem dlužíme to, aby místo bylo konečně otevřeno a pravda odhalena.“

Je dost pravděpodobné, že této super tajný komplex byl spojen s podzemní továrnou B8 Bergkristall, v níž se vyráběly první tryskové stíhačky Messerschmitty Me 262.

Zkrátka a dobře se jedná o místo, které skvělým způsobem dokumentuje snahu nacistického Německa vynalézt nové zbraně hromadného ničení, které by zajistily konečné vítězství a ovládnutí světa. Naštěstí se tak nestalo, Hitler zemřel.

Text a foto David Hainall