Fotoexpedice: za zimní krásou Islandu

Nekončící východ slunce

Už samotný průběh cesty letadlem z Prahy do Keflavíku byl pro nás neobyčejným zážitkem, protože jsme byli svědky téměř nekončícího východu slunce – tedy asi 4 hodiny čistého času, vlivem rychlého přesunu letadla směrem na severozápad.

Let z Prahy do Keflavíku Zdroj: Jakub Gojda

Cestu nám zpříjemňovalo i palubní moravské víno za 3 eura, a tak nám to pěkně uteklo. Co nás trochu překvapilo, když jsme přelétali nad pevninou Islandu, byla souvislá pokrývka sněhu, kterou jsme tak úplně nečekali. Informace o počasí pár dnů před odletem byly spíše podzimní než zimní (půlka listopadu), ale na Islandu vás může překvapit cokoliv, zejména co se počasí týče.

Po přistání a vyzvednutí všech našich bagáží jsme zamířili do duty free shopu, abychom si nakoupili nezbytné zásoby tekutin (nutno podotknout, že alkohol na Islandu, kromě specializovaných obchodů a restaurací, nekoupíte). Poté následoval přesun do půjčovny aut, kde jsme měli předem zarezervované auto poháněné na všechna čtyři kola, což je především v zimním období téměř nutností.

Červánky za horským štítem, Island Zdroj: Jakub Gojda

Zlatá hodinka u gejzíru Strokkur

Z města Keflavík, které má necelých 10 000 obyvatel, jsme se vydali směrem na sever k nedalekému majáku poblíž rybářského města Garur a pak směrem na jihovýchod k vodopádům Gullfoss a turisticky velmi známému gejzíru Strokkur.

Maják u obce Garður, Island Zdroj: Jakub Gojda

Stará rybářská loď u obce Garður, Island Zdroj: Jakub Gojda

Chceme stihnout zlatou hodinku a mít tak ideální podmínky na fotografování při západu slunce a času do soumraku už moc nezbývá. V našem termínu, tedy období druhé půlky listopadu, slunce vychází cca v 10 a zapadá kolem 16:30.

Naštěstí islandské komunikace mimo města zejí prázdnotou, a tak s plynem sešlápnutým nadoraz “bičujem” naší Dachnu k výkonu srovnatelnému s rychlostí geparda. Stihli jsme to za pět minut dvanáct. Odměnou nám je úchvatný pohled na pravidelně explodující gejzír vroucí vody, který se vrací pravidelně v intervalech 5–10 minut. Jeho výška přesahuje 20metrovou hranici. Úžasná podívaná, nebýt všudypřítomných, zběsile fotících, turistů se selfie tyčkami.

Gejzír Strokkur, Island

Majestátní vodopády Gullfoss

Slunce už je téměř za obzorem, a tak je nám jasné, že z focení vodopádu Gullfoss už nic nebude. Vodopády se nacházejí zhruba 10 km východně od gejzíru, a tak cesta k nim netrvá dlouho. V pološeru necháváme auto na parkovišti a jdeme se podívat na vyhlídku, odkud je Gullfoss jak na dlani. I v tak špatném světle vyniká jeho obrovská majestátnost a dunivý hřmot padající vody to vše ještě více umocňuje.

Dosti vyčerpáni sedáme do auta. Čeká nás dvouhodinový přesun do ubytovacího zařízení, které se nachází přímo pod úpatím nechvalně známé aktivní sopky Eyjafjallajökull (naposledy vybuchla v roce 2010 a ochromila tím značně letecký provoz nad Evropou).

K večeři si vaříme instantní nudle a polévku, jelikož stravování v islandských restauracích a prodej potravin obecně je 5 – 7krát dražší než u nás. S tím je třeba počítat a pokud musíte hledět na rozpočet, vybavit se plynovým vařičem a hromadou instantních jídel.

Okolí sopky Eyjafjallajökull

Další den, po vydatné hotelové snídani, balíme foťáky, stativy a ostatní vybavení a vyrážíme směr Seljalandsfoss. Tento majestátní a z obrovské výšky padající vodopád dokonale vykresluje celkové horské panorama zasněžených skalnatých masivů.

Přímo k němu se nám nechce, když vidíme ty davy turistů, a tak fotografujeme z asi půlkilometrové vzdálenosti. Kolem poledne zvedáme kotvy a míříme jihovýchodně od sopky Eyjafjallajökull, kde se pasou stáda islandských koní (též Islandský pony).

Islandský kůň Zdroj: Jakub Gojda

Toto extrémně odolné plemeno bylo vyšlechtěno zde na Islandu křížením Norského ponyho a koní ze Skotska a Irska. Na Islandu je od roku 930 zakázaný chov jiných plemen, aby se zachovala čistota Islandského ponyho.

Islandský kůň portrét Zdroj: Jakub Gojda

Fotografování těchto neskutečně přátelských zvířátek pro mě bylo velkým zážitkem. Jsou velmi zvědaví, a tak se občas stalo, že se jich kolem seběhlo až 6 a všichni si mě chtěli očuchat, zatímco jsem pořizoval jejich fotky z bezprostřední blízkosti. Na velká stáda koní narazíte na Islandu téměř všude a jejich barevná rozmanitost je úžasná. Kromě koní Islanďané chovají i ovce a při troše štěstí zde můžete potkat i soby, kteří jsou ovšem velmi plaší a zpravidla utíkají rychleji, než stačíte vyndat fotoaparát.

Ovce na Island Zdroj: Jakub Gojda

Největší evropský ledovec, ledovcová laguna Jökulsárlón a diamantová pláž

Odpoledne nás čeká asi dvouhodinový přesun k největšímu ledovci Islandu (a současně i největšímu v Evropě) Vatnajökull. Svou plochou přes 8000 km pokrývá asi 8-10 % ostrova. Naše cesta míří k ledovcové laguně Jökulsárlón, kterou tvoří okouzlující jezero, po jehož hladině plují zářivě modré ledovcové kry.

Ledovcová laguna Jökulsárlón, Island Zdroj: Jakub Gojda

Kry, připomínající obrovské diamanty, jsou vyvrženy mořským příbojem na černou písečnou pláž, která nese příznačné jméno Diamantová pláž. Právě k této, až neskutečně fotogenické pláži, míříme.

Diamantová pláž u ledovcové laguny, Jökulsárlón Zdroj: Jakub Gojda

Nehoda na pláži

Poslední sluneční paprsky zalévají nádherným oranžovo-červeným světlem panorama celé té krásy a my se ocitáme v pravém fotografickém rauši. Vše se jevilo jako velmi idylické až na „drobnou” nehodu, která mě stála „jen“ utopený elektrický slider (počítačem řízený pojezd na časosběr) a málem i obě zrcadlovky, které spláchla nečekaně velká vlna.

Holt za chvilkovou nepozornost se platí a od té doby vím, že nemám nechávat foťáky na stativu v blízkosti příboje. Ale ani tato nepříjemnost ve mně nedokázala přebít úžasný zážitek z tohoto okouzlujícího místa.

Impozantní aurora borealis

Aurora borealis, Island Zdroj: Jakub Gojda

Při zpáteční cestě do hotelu se nám naskytl až teatrální pohled na polární záři, která se měnila před očima a vytvářela spirálovitě zelené geometrické obrazce. Nikdy jsem netušil, jaká krása to může být.

Island nabízí neskutečnou diverzitu drsné a krásné krajiny, kdy každý den objevujete přírodní scenérie jak z jiného světa.

Autor článku: Jakub Gojda