Zpěv, trubky a vyměněné dresy: rituály, bez kterých by MS nebylo MS

Od tribun až po šatny – některé tradice k mistrovství světa patří stejně neodmyslitelně jako samotný fotbal. Zdroj: AdobeStock.com

Každé čtyři roky se svět rozdělí na dva tábory. Ti, kteří fotbal sledují celý rok, a ti, kteří jím žijou od června do července. Oba ale bezpečně znají tyhle fanouškovské zvyky – i když často třeba neví, odkud se vzaly. Pojďte si připomenout, co dělá tenhle sport výjimečným.

A jestli mezi vaše rituály patří i sledování kurzů a tabulek, najdete přehled pro fotbalové MS na Fortuně.

Hymna, která vznikla na ragby

Stojí v řadě, ruka na srdci, někteří zpívají, někteří jen pohybují rty. Divák u televize to zná zpaměti. Málokdo ale ví, že tradice hymny před zápasem nezačala na fotbalovém stadionu.

Bylo to roku 1905, ragbyový zápas Wales vs. Nový Zéland. Novozélanďané předvedli Haku. Velšští hráči místo odpovědi začali spontánně zpívat tehdy ještě neoficiální hymnu Země mých otců. Přidalo se přes 47 000 přítomných fanoušků. Fotbal si tenhle rituál vzal za svůj a dnes si bez něj nejde představit žádné mistrovství světa ve fotbale. Stadiony před výkopem vždy rozezní hymny soupeřících týmů, aby se hráči i fanoušci naladili na nadcházející bitvu.

Vuvuzela: nikdo ji nechtěl, všichni si ji pamatují

Když FIFA přidělila pořadatelství MS 2010 Jihoafrické republice, málokdo tušil, podle čeho si tento turnaj zapamatuje celý svět. Nebyly to jen góly a výsledky, ale plastová trubka, do které domácí fanoušci nepřestali troubit celý šampionát.

Hráči si stěžovali, že se neslyší, a FIFA uvažovala o zákazu. Jihoafričané ale necouvli – vuvuzela je inspirovaná tradičními jihoafrickými rohy a v tamní fotbalové kultuře má pevné místo. A právě o tohle na mistrovství světa šlo. Třem miliardám diváků se tahle lokální tradice zapsala do paměti a málokterý symbol turnaje byl tak hlasitý a nečekaný zároveň.

Výměna dresů: gesto s duší fotbalu

Dnes už to člověk tak často nevidí… a je to škoda! Představte si, že skončí zápas a dva hráči, kteří se 90 minut přetahovali o každý metr hřiště, si na znamení respektu a přátelství vymění dresy. V tomhle gestu je kus ryzího fotbalového ducha, a proto ho tak milujeme.

Vzpomeňte si třeba, když si na MS 2022 po semifinále vyměnili dresy Mbappé s Hakimim – spoluhráči z PSG, kteří na šampionátu stáli proti sobě. Maroko po porážce přišlo o sen zahrát si finále a Mbappé tímhle gestem ukázal kamarádovi solidaritu i respekt. Moment obletěl během chvíle sociální sítě i celý svět.

Maskot: tradice stará šedesát let

Až do roku 1966 šampionát neměl oficiální maskoty. Prvním byl anglický lev World Cup Willie a Anglie tehdy poprvé mistrovství světa vyhrála, navíc jako hostitel turnaje. Jestli to byla náhoda, to necháme historikům.

Od té doby se maskoti stali pevnou součástí turnaje. MS ve fotbale 2026 jde ještě dál: tři hostitelské země, to znamená tři maskoti: kanadský los Maple, americký orel bělohlavý Clutch a jejich mexický protějšek, jaguár Zayu. Každý zastupuje jednu zemi a dohromady jsou symbolem toho, co šampionát dělá celá léta – sbližuje kultury a fanoušky z celého světa.

Letošní mistrovství je unikát, ale rituály zůstanou

MS 2026 přinese věci, které tu ještě nikdy nebyly. Tři hostitelské země, 48 týmů, 104 zápasů. Estadio Azteca v Mexiku se stane prvním stadionem, který bude hostit mistrovství světa už potřetí: v roce 1970, 1986 a teď 2026.

Hymny před výkopem ale budou znít stejně a někdo v hledišti určitě vytáhne trubku, kterou si pamatuje celý svět. A po posledním hvizdu si třeba dva vyčerpaní hráči tiše vymění dresy. Rekordy se lámou, ale rituály zůstávají.