Nejjedovatější had Evropy útočí v Chorvatsku. Nejde o jedinou plazí hrozbu
Chorvatská příroda je sice krásná, pokud ale šlápnete vedle nebo máte trochu smůlu, můžete narazit i na velmi nepříjemné plazí predátory. Naučíme vás je poznat.
Ačkoli je Chorvatsko oblíbenou dovolenkovou destinací, neznamená to, že zde nenarazíte na žádné potenciální nebezpečí. Ostatně v Chorvatsku můžete docela snadno šlápnout i na minu, přičemž tamním vodám v poslední době zatápí medúzy i jedovaté ryby, které tam přilákalo oteplování moří. A aby toho nebylo málo, najdete u Jadranu i černé vdovy a samozřejmě není problém narazit i na hada.
Což se ostatně počátkem srpna podařilo belgické rodině s šestiletým chlapcem, který se během cesty národním parkem Paklenica setkal s nejjedovatějším hadem Evropy. Zmije růžkatá je skutečně smrtonosný predátor, naštěstí se ale chlapce povedlo díky účinnému protijedu zachránit. Na vlastní kůži bychom nicméně podobné dostaveníčko zažít nechtěli.
Jak poznat zmiji růžkatou
Zmije růžkatá alias Vipera ammodytes má typické zmijovité znaky – trojúhelníkovou hlavu, která je jasně oddělená od těla, klikatou čáru na hřbetě (která nemusí být vždy jasně znatelná) a oči se štěrbinovými zorničkami. Žije v jižní Evropě, na Balkáně a na Blízkém východě a díky velikosti těla i jedových zubů má pověst nejnebezpečnějšího evropského hada. Tělo je podsadité a v jeho středu se nachází 21–23 řad kýlnatých šupin. Zároveň je známá i velká toxicita jejího jedu, která je větší než u naší zmije obecné (Vipera berus). Naštěstí se díky růžku na „nose“ dá velice snadno identifikovat.
Zmije Ursiniho a turecká
I když je mnohem častější setkání ve skalnatém terénu, kterému zmije růžkatá dává přednost, narazit na ni lze i v lese. Ať už na pařezu nebo na stromě. Nejedná se však o agresivního tvora, naopak má pověst plachého plaza.
Kromě zmije růžkaté a „naší“ obecné můžete v Chorvatsku narazit i na malou zmiji Ursiniho (Vipera ursinii). I když má opravdu málo nebezpečný jed, nemá smysl ji dráždit a přesvědčit se o tom na vlastní kůži. Tohoto opravdu vzácného hada najdete ostrůvkovitě v Dinárském krasu, na ostrově Krk již byla pravděpodobně vyhubena.
Další ze zmijí, které lze potkat na dovolené, je zmije turecká (Montivipera xanthina), která má zavalité tělo dorůstající 130 cm. „Na horní straně hlavy se nacházejí dvě skvrny podobně dešťovým kapkám, pod okem leží tmavá skvrna, která sahá až k tlamě. Typický je tmavý spánkový pruh od oka ke koutku tlamy. Na bocích jsou dvě rovnoběžné řady skvrn, které někdy splývají do jedné velké skvrny nebo pruhů. Základní zbarvení obou pohlaví je světlešedé, béžové, béžovožluté nebo světlehnědé. Hřbetní kresbu tvoří široký oblý klikatý pruh, který může být přerušovaný,“ přibližuje ji blíže server Balcanica.
Zmijí uštknutí
Po uštknutí zmijí dochází k otoku, uštknutý může cítit tlak na žaludku, dochází ke zvracení i průjmům. Mění se tep i krevní tlak a otok je velmi bolestivý. Může se dostavit anafylaktický šok, alergie na živočišné toxiny, otok ale není podmínkou. Vždy záleží na tom, jak velké množství jedu se do rány dostalo, a v jaké kondici byl jak had, tak postižený jedinec. Samozřejmě byste ale měli po uštknutí rychle reagovat a vyhledat pomoc. Správná identifikace plaza je přitom klíčem k rychlé aplikaci protilátky.
Zdroj: CNN Prima News / Reptarium / Animalia Bio / Croatia Week
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
