Nejšílenější fanoušci, kteří změnili sport

Je to vlastně paradox: sportovců jsou tisíce, fanoušků stovky milionů. Ale stejně se píše víc o sportovcích – a to přesto, že mnozí fanoušci pro své sporty udělali víc než sportovci nebo funkcionáři.

Tady jsou příběhy pěti mužů a žen, bez nichž by sporty nebyly tím, čím dnes jsou:

Vynálezce mexické vlny

Ať už na hokeji, na fotbale nebo na jiném sportovním představení, mexické vlny jsou geniální. Jenže vůbec nevznikly v Mexiku, jejich původ je totiž mnohem kurióznější – vymyslel je muž, který se živil jako roztleskávačka.

Jmenoval se George Henderson a byl to sportovní fanoušek celým svým životem. Americký fotbal, hokej i baseball miloval natolik, že se jím nakonec začal i živit: stal se roztleskávačem. Pochopitelně ne v sukýnce jako to dělají cheerleaderky – ale profíkem, který svým elánem a entuziasmem strhne k nadšení i ostatní fanoušky. A byl v tom vážně dobrý. Tak dobrý, že vymyslel slavnou mexickou vlnu úplným omylem.

Podívejte se na jednu z největších mexických vln v dějinách:

Stalo se to roku 1980 na hokeji. George Henderson roztleskával zrovna zápas v Edmontonu a pokoušel se, aby všichni fanoušci najednou vyskočili – to byl tehdy v 80. letech v NHL vrchol zábavy. Jenže nepočítal s tím, že stadion je plný opilých Kanaďanů; nebyli schopní zkoordinovat se tak, aby vstali všichni současně a zvedali se postupně. Tak vznikla, sice chaotická, ale první, mexická vlna v historii. Hendersonovi se to zalíbilo natolik, že o rok později ji poprvé předvedl úmyslně. Stalo se to na zápase mezi Oakland Athletics and the New York Yankees a zpočátku se to moc nedařilo. Ale když diváci pochopili, o co se ten divný strejda snaží, dali do toho duši a vlna se začala vlnit.

Od té doby se začala šířit po celém světě. Stala se sportovním fenoménem, bez něhož si fandění už ani nedokážeme představit. Mimo jiné o ní také vznikla několikasetstránková vědecká studie, která tento fenomén popisuje do všech detailů. Najdete ji TADY.

Muž, který vrhal chobotnicemi

V drtivé většině sportů se na herní plochu nic házet nesmí. Výjimkou potvrzující pravidlo je NHL, kde se na kluziště háže kde co: V San Jose fanoušci vrhají po každém gólu malé žraloky. V Bostonu to stejné provádí s humry a v Detroitu dokonce s chobotnicemi… Původ této šílené tradice je velmi starý a úctyhodný.

Začalo to roku 1952, když se slavný klub Detroit Red Wings probojoval do finále Stanley Cupu. Tehdy musel tým, který usiloval o vítězství, vyhrát celých osm zápasů. Dva fanoušci, bratři jménem Pete a Jerry Cusimanovi, hledali něco, co by jejich týmu přineslo výhru – a našli chobotnici. Ta má osm chapadel, což mělo odkazovat na osm potřebných vítězství. Oba fandové házeli na led chobotnice různé velikosti kdykoliv jejich tým vstřelil gól.

Co je na tom nejdivnější? Ono to vážně fungovalo! Red Wings vyhráli a vrhání hlavonožců na led se stalo místní hrdou tradicí. No a když to zabralo u jednoho týmu, proč by to nemohlo jít u konkurence? A tak se v USA a Kanadě vrhání zvířecích mršin nějak spojených s daným týmem rozšířilo jako blesk – a funguje to dodnes.

Vynálezce vuvuzely zničil miliony ušních bubínků

Nejhlasitější hudební nástroj od trubek, které zbořily Jericho – to je přezdívka vuvuzely, která se stala jedním ze symbolů Mistrovství světa ve fotbale roku 2010. Zvuk této dlouhé plastové trumpety by se dal nejlépe popsat jako extrémně hlučné bzučení sršního roje. A když na vuvuzelu troubí stovky fanoušků, jednomu by z toho explodovala lebka. Kdo za tento ďábelský vynález může?

Vuvuzela je mnohem starší, než by se mohlo zdát. Tu úplně první roku 1965 vymyslel malý jihoafrický kluk, teprve devítiletý Freddie Maake. Jednoduše odtrhl gumičku z klaksonu svého kola a pak do něj troubil ústy. Zvuk, který z klaksonu vycházel, byl tak hlasitý a odporný, že se do něj malý Freddie úplně zamilovat – troubil na něj pak, kde jen mohl.

Jak zní vuvuzela:

A protože na stadionech přetroubil bez problémů všechny ostatní, ozvali se mu z řad fanoušků první zájemci – chtěli taky takové nástroje hromadného ničení. Maake tedy začal trubky vyrábět; jen byly z plastu a dlouhé.

Jméno však vuvuzela dostala teprve roku 1992 – symbolicky při propuštěbní Nelsona Mandely z vězení. Její název je složením slov „vítej“, „jednota“ a „oslava“.

Modelka, která naučila ženy vysvlékat se – na fotbale

Jmenuje se Larissa Riquelme a vděčíme jí za mnohé. Například za chvályhodnou tradici, kdy se fanynky na fotbale obnažují. Larissa samozřejmě není vynálezkyně tohoto úctyhodného fenoménu, ale dokázala ho nejlépe zpopularizovat.

Paraguayská modelka miluje fotbal. A pro výhru národního mužstva by udělala cokoliv. Třeba se i svlékla. Na fotbalovém šampionátu roku 2010 se vyfotila s mobilem v záňadří – naše slovenské čtenáře určitě potěší, že to bylo na zápase mezi Slovenskem a Paraguayí.

Sexy brunetka pak slíbila, že když paraguayjská reprezentace vyhraje, ukáže místa, na která mobil směřoval všem. Zafungovalo to víc než skvěle – Paraguayi se podařilo ze skupiny postoupit a vypadlo až s nakonec stříbrným Španělskem.

Larissa Riquelme se stala během jednoho dne celebritou a vydělává docela slušné peníze. Není divu, že se ji snaží napodobit čím dál víc pohledných děvčat. Má to jen jednu nevýhodu: v hlediště je pak ještě mnohem dusněji a fanouškům nezbývá, než se zchladit něčím ledově namraženým…

//