5. září 2017 18:00

Zničíme další moře? Kaspické moře má podle nové studie na kahánku

Kaspické moře v posledních dvaceti letech rychle vysychá. Stěnka Razin by "své" moře nepoznal.

Každý rok pokleslo množství vody v Kaspickém moři průměrně o sedm centimetrů. Stalo se to v letech 1996–2015. Za tuto dobu tedy hladina v tomto vnitrozemském moři poklesla o celého 1,5 metru. Tvrdí to autoři nové studie, kteří věnovali tomuto nepříznivému fenoménu celý svůj profesionální život.

Vědci také našli přímou úměru mezi množstvím odpařené vody z Kaspického moře a rostoucími teplotami. Podle údajů ze studie vzrostly za sledované období průměrné teploty nad jeho hladinou průměrně o 1 stupeň Celsia. Vědci netvrdí, že je tento růst teploty způsobený klimatickými změnami, ale současně nenašli ani jinou pravděpodobnou hypotézu, která by to vysvětlila lépe.

Vědci tedy zatím pracují s teorií, že vyšší odpařování je způsobeno globálním oteplováním Země. Proč je to takový problém? Jak se učí už každé malé dítě, co se odpaří, musí přece zase spadnout dolů v podobě deště... Ano, to je sice bezesporu pravda, ale důležité také je, kam to naprší. A v případě Kaspického moře je to špatné – voda se totiž do něj nevrací; povětrnostní podmínky v oblasti totiž způsobují, že oblačnost míří špatným směrem, nad jiné vodní plochy.

Proč by nás to mělo zajímat

Z našeho úhlu pohledu jde o velice zajímavé místo. Díky tomu, že je izolované, jsme schopní přesně popsat vodní bilanci v něm – tedy jakýsi rozpočet vody, s nímž musí Kaspické moře pracovat,“ uvedl Clark Wilson, geolog z Jackson School of Geosciences na University of Texas v Austinu, který na výzkumu pracoval. „Je z něj zcela jasné, že tím faktorem, který kontroluje množství odpařené vody, je právě teplota,“ uvádějí výzkumníci ve studii vydané v odborném časopise Geophysical Research Letters.

Kaspické moře není mořem v pravém slova smyslu, neboť není součástí světového oceánu – z tohoto hlediska je to slané jezero, podobně jako např. Mrtvé moře. Geologicky se nicméně jedná o část někdejšího oceánu, která od něj byla oddělena vyzdvižením pevniny. Dno nejhlubších částí Kaspického moře má proto charakter oceánské kůry, čímž se liší od běžných kontinentálních jezer.

Mezi jezery je Kaspické moře největší a nejobjemnější na světě. Má asi o polovinu větší plochu a 3,5krát větší objem než všechna americká Velká jezera dohromady. Je ovšem až třetí nejhlubší, po Bajkalu a Tanganice. Jeho slanost je asi třetinová oproti průměru oceánu, ovšem je velmi nerovnoměrná – severní konec je díky velkým přítokům téměř sladkovodní a směrem k jihu slanost stoupá.

Kaspické moře je také jezerem s nejvyšším počtem států na březích – je jich pět (před rozpadem Sovětského svazu to však byly jen dva). Pro tři z nich (Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán) se jedná o jediné "moře", k němuž mají přístup.

A právě to je klíčové – tato oblast, navíc bohatá na ropu a další suroviny, je zásadním geopolitickým faktorem, který určuje stabilitu v celé oblasti. Jak z dějin víme, právě nedostatek vody a geoklimatické změny se vždy stávaly příčinami nestability, které vedly k válkám, migraci a lidskému utrpení.

Text: MK

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom