Zimní slunovrat: Nejkratší den v roce je tu. Jak dlouho bude venku světlo?

V úterý 21. prosince v 16:59 klesne Slunce na své zdánlivé pouti až k obratníku Kozoroha. Nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. V tomto období je na severní polokouli nejkratší den a Slunce dosahuje nejnižší polední výšky nad obzorem. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu 21. června.

Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Většinou zimní slunovrat připadá na 21. či 22. prosince. Vzácně to může být i 20. a 23. prosince. Příští slunovrat s datem 20. prosince nastane v roce 2080 a slunovrat s datem 23. prosince bude až v roce 2303.

Délka nejkratšího dne v roce, tedy čas od východu do západu Slunce, je v Česku kolem osmi hodin. Rozdíl v délce dne mezi nejjižnějším a nejsevernějším místem v ČR je více než čtvrt hodiny. O něco delší den tak prožijí lidé Na Šumavě či Znojemsku než ve Šluknovském výběžku nebo na Frýdlantsku.

INFOGRAFIKA ČTK
V úterý čeká Česko nejkratší den v roce, nastane zimní slunovrat. Dny se začnou pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu 21. června.
Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Více na https://t.co/BGU9botUR2 pic.twitter.com/DIQ0LdpV6e

— CTK (@CTK_cz) December 20, 2021

Doba slunečního svitu obvykle v prosinci čítá pouze desítky hodin. Loni za celý prosinec slunce v Česku svítilo 33 hodin, vyplývá z dat meteorologů. Naopak v letních měsících jde o stovky hodin, například letos v červnu slunce svítilo 278 hodin.

Důsledkem krátkého dne a malé výšky Slunce nad obzorem v době kolem zimního slunovratu je, že na zemský povrch dopadá jen malé množství slunečního záření, nižší, než kolik energie vyzařuje zemský povrch. "Záporná radiační bilance ještě nějakou dobu potrvá. V důsledku toho bývá v dlouhodobém průměru nejchladněji v lednu, a ne v prosinci," uvedl loni na webu Českého hydrometeorologického ústavu Pavel Jůza.

Doba slunovratu bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění - rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovaly dodnes.