Filmy nám lžou: Co přesně s člověkem udělá zásah z největší pistole světa
Filmové přestřelky ukazují akční řež, při které lidé létají vzduchem a často prorazí i zeď. Něco takového reálné není, přesto projektil nadělá dost škody.
Padouch dostane zásah z pistole či revolveru a náraz jej odhodí několik metrů dozadu. Někdy tak prudce, že zády narazí na stěnu s takovou silou, že rozbije dřevěné obložení či kachličky. Je to reálné, nebo filmaři pro účely dramatizace ohnuli fyzikální zákony?
Westernové přestřelky mají rozhodně styl. Reálné však moc nejsou:
Jak dopadne zásah Desert Eagle?
Desert Eagle je pistole izraelského původu, která patří mezi největší zbraně světa ve své kategorii a vyrábí se hned v několika variantách a rážích. Vzhledem k váze a velikosti by se dalo předpokládat, že zásah z této zbraně by měl mít výše zmíněný „filmový“ efekt. Pokud se však odtrhneme od filmového plátna a podíváme se na zásah z hlediska fyziky, jde jen o zákon zachování hybnosti soustavy.
Spočítat si ho může dokonce každý, neboť vzorec není nikterak složitý. Místo nudných výpočtů uveďme konkrétní účinky. „Zásah osmdesátikilového člověka střelou ráže 7,65 Browning bude mít dopadovou rychlost 0,018 m za sekundu, což je setina rychlosti čerstvé chůze,“ píše Přemysl Liška ve své knize Dobrodružství kriminalistické balistiky.
Ikonická sekvence z filmu Desperado patří mezi realističtější příklady:
Nikterak ohromující výsledek
A pokud bude zasažen výstřelem z Desert Eagle, bude výsledek násobně silnější, ale stále nijak ohromující. Dopadová rychlost bude 1,2 m za sekundu. Tedy nic, co by zasaženého člověka zvedlo z podlahy a mrštilo jím o zeď. Navíc je pravděpodobné, že střela, nenarazí-li na kost, tělem prolétne, čímž se nárazový účinek ještě zmenší. „Z toho plyne praxí ověřený závěr, že prosté mechanické působení střely z ruční palné zbraně nemůže člověka ani větší zvíře porazit. Děj je mnohem složitější a neprobíhá na mechanickém principu,“ dodává Liška.
Něco jiného je zranění, které prolétnuvší střela způsobí. Tady má vliv typ střely (celoplášťová spíš prolétne, fragmentační se rozpadne v těle a způsobí rozsáhlejší zranění) i vzdálenost, neboť se s ní mění kinetická energie střely. Přestřelky na Divokém západě tedy zdaleka neměly tak efektní průběh, jak nám občas předvádějí filmoví tvůrci.
Zdroj: Kniha Dobrodružství kriminalistické balistiky