Vojáci papežské Švýcarské gardy vymění ocelové přilby za plastové z 3D tiskárny

Švýcarská garda

Švýcarská garda je označení pro vojáky původem ze Švýcarska, kteří se v minulosti nechali najímat jako osobní strážci významných osobností a jejich sídel a časem prosluli svou spolehlivostí, odvahou i loajalitou. Mimo jiné je do svých služeb najal roku 1453 Karel VII. , při Francouzské revoluci se vyznamenali při obraně pařížského Tuilerijského paláce v Paříži, byť většina z nich byla pobita či popravena.

Poté, co Napoleon obnovil monarchii, znovu zavedl v roce 1814 také jednotku švýcarské gardy. Pěší pluky bojovaly v Napoleonově armádě po celé Evropě. Dnes se s vojáky švýcarské gardy setkáte jen ve Vatikánu, kde chrání papeže. Tato “papežská“ odnož švýcarské gardy oficiálně vznikla roku 1506 a jako jediná funguje dodnes. Papež Sixtus IV. rodným jménem Francesco della Rovere, byl papežem od roku 1471 a jako papež 1484 zemřel. Byl to on, kdo požádal o švýcarské vojáky a nechal postavit kasárna na Via Pellegrino. To, co vidíme na vojácích dnes, je uniforma pocházející z renesance a strážci jsou stále vyzbrojeni halapartnami a sečnými zbraněmi. To ale neznamená, že k dispozici neměli taky moderní zbraně včetně jednoho z nejspolehlivějších samopalů světa, německého Heckler & Koch MP7 či pistolí glock 19.

Přilba zvaná morion

Otevřená přilba, původem nejspíše ze Španělska 16. století, která ještě dnes kryje hlavy vojáků švýcarské gardy je ocelová a váží kolem dvou kilogramů, což je nejen poctivá kovářská práce, ale i zátěž na krční páteř. Nové přilby budou vytištěné na moderních 3D tiskárnách.

Z materiálu ASA (akrylonitril-styren-akryl) se na sluníčku nerozpálí tak, jako plech. Právě přehřívání přileb bylo letní součástí diskomfortu pobytu vojáků na strážích. Na jednu stranu lze říci, že voják se ve službě nemusí cítit pohodlně, na druhou stranu, pokud můžeme moderní technologií zachovat účel a zlepšit životní podmínky, proč k tomuto kroku nesáhnout. Navíc je plastový morion odolný proti poškrábání a místo více než dvou kil váží pouhopouhých 570 gramů. Zatímco kovová přilba se vyráběla 130 hodin, plastová je hotová za takřka desetinu času. Pro její vytištění je potřeba jen 14 hodin. V tomto případě se neřeší její „neprůstřelnost“, neboť historické uniformy jsou využívány zejména k ceremoniálním účelům, papež je samozřejmě chráněn i plejádou agentů a strážců v civilu. Text: Topi Pigula