Ve Švédsku vymysleli průhledné dřevo! Nahradí sklo?

Využití skla ve stavebnictví se ve druhé půlce 20. století stalo synonymem modernosti. Skleněné obvody mrakodrapů a jiných železobetonových velikánů se dovedou lesknout na míle daleko. Jinak však průhledné materiály obvykle neplní významnou funkci v podporování stavebních konstrukcí. Právě to může změnit nový vynález – průhledné dřevo ze z švédského Královského technologického institutu (KTH).

Polymer namísto ligninu

Výzkumníci z KTH za finanční podpory soukromé nadace dosáhli svého pokusu jednoduchou výměnou jedné složky dřeva za jinou. Konkrétněji ve vzorku balzového dřeva blíže nespecifikovanou metodou odstranili lignin, tedy složku tvořící přibližně třetinu hmotnosti dřeva a odpovídající za 80% a 95% neprůsvitnosti dřeva. Jenom absencí ligninu by však vyšší průhlednosti nedosáhli. Následně proto lignin nahradili polymerem Polymethylmethakrylátem neboli plexisklem.

Ve výsledku tak bylo možné skrze výsledné dřevo nejenom vidět, ale rovněž se významně posílila jeho integrita, oproti plexisklu až dvakrát. Co je asi nejpodstatnější, KTH tvrdí, že celý neurčený proces lze snadno a levně aplikovat na masivní škále. I když průhlednost není tak dokonalá jako u běžného skla, materiál má přesto celou řadu výhod.

V první řadě se samozřejmě může jednat o další zajímavou hračku pro architekty. Dřevěné stavby by nyní mohly disponovat například průhlednými vnitřními příčkami nebo podpůrnými sloupy. Díky lepším kvalitám materiálu by navíc podobné stavby mohly být i notně větší. Ještě významněji by se však průhledné dřevo mohlo podepsat na energetice.

Průhledná budoucnost

Zatímco u průhledných dřevostaveb nelze boom očekávat hned, dřevo KTH prý disponuje vynikajícími vlastnostmi pro levnou stavbu solárních panelů. Průhledná dýha je prý totiž jako stvořená pro fotovoltaiku. Švédi například vidí možnost využít průhlednou dýhu jako tenký povlak na skla, kde by mohla plnit funkci solárního panelu. Podobné nápady nejsou nové, dá se však očekávat, že dřevěná solární skla by byla levnější než kovová solární skla, která se objevila poprvé před několika lety.

V řešení je i otázka ekologie a odpadu. Dřevo je totiž biodegradovatelné, což je argument, na který dnes mnozí dobře slyší, zvláště v době, kdy lidská populace a množství vyprodukovaného odpadu narůstá. I když lze rovněž sklo snadno recyklovat a použít znovu v řadě různých tvarů, jde o technologicky relativně náročnější proces vyžadující lidskou aktivitu. Dřevo se ovšem vydá do věčných lovišť samo. Průhledné dřevo by tak u určitého spektra budov – například v případě rodinných domků – mohlo leccos zjednodušit.

Vyvstává samozřejmě celá řada praktických otázek, například do jaké míry si dřevo z KTH zachová své optické vlastnosti po protipožární impregnaci, či jak se to má s rozložitelností plexisklové složky. Na ty však už budou muset zkusit odpovědět jiní než autoři první studie. Není to ovšem rozhodně první hypermoderní využití dřeva – například loni výzkumníci z University of Wisconsin ze dřeva dovedli vytvořit počítačový mikročip, který je přirozeně rozložitelný a v důsledku i levnější.

Ladislav Loukota