Už v červenci: Česko se zapojí do dvou nejprestižnějších kosmických programů světa!

Česko se pravděpodobně už začátkem července podle zjištění ČTK zapojí do prestižního programu kosmických nosných raket Ariane a Vega, které provozuje Evropská kosmická agentura (ESA). České firmy a výzkum by se měly podílet na vývoji, zkouškách a následné sériové výrobě částí pro Ariane 6. Finanční podporu přislíbil ministr financí Andrej Babiš (ANO). ČTK řekl, že chce podpořit orientaci České republiky na letecký a kosmický průmysl.

"ČR by se do programu nosných raket měla zapojit poté, co to schválí členské státy ESA, které se programu již účastní, a to na Programové radě ESA pro nosné rakety," řekl ČTK mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Babiš se kvůli účasti státu na vesmírných programech podle Jakuba Vintrlíka z tiskového odboru MF obrátil na ministra dopravy, spolustraníka Dana Ťoka, do jehož působnosti agenda vesmírných projektů spadá. "Rozvoj špičkových oborů s vysokou přidanou hodnotou potřebujeme jako impuls pro modernizaci české ekonomiky v následujících dekádách," komentoval Babiš. Financování dobrovolných vesmírných programů ESA podle něj funguje tak, že jsou z příspěvků ČR vypisovány zakázky pro české subjekty a peníze se tak vrátí do tuzemské ekonomiky.

ESA provozuje sérii kosmických nosných raket Ariane. V současnosti se používá Ariane 5 a šestá se připravuje. Raketa je sestrojena zejména pro vynášení telekomunikačních družic a také vesmírné lodě ATV. Větší nosiče Ariane doplňuje další nová raketa Vega. Na jejím projektu se zatím podílí sedm členských států ESA. Vega startovala z kosmodromu ve francouzské Guyaně v roce 2012 a vynesla na oběžnou dráhu Země trojici satelitů.

Generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar ČTK řekl, že přijetí ČR do programu znamená spolupráci s největším evropským konsorciem Airbus Safran Launchers, které rakety vyrábí. "Nejen náš ústav ale více firem z ČR se bude podílet na vývoji, zkouškách a následné sériové výrobě částí pro Ariane 6," řekl Kašpar.

ČR letos na kosmické aktivity přispěla necelou půl miliardou korun. Účastní se i programů Galileo, Copernicus nebo na aktivitách v rámci Horizontu 2020. "Lze říct, že na ně ČR přispívá podle svého příspěvku do rozpočtu EU, což je zhruba 1,2 procenta," uvedl Neřold. Příspěvky státu se podle něj meziročně zvyšují.

Spoluřešitelem velkých astronomických misí ESA je například také Astronomický ústav AV ČR, konkrétně se podílí na přípravě letu sondy ke Slunci Solar Orbiter s plánovaným startem v roce 2018, ale také třeba u letu sondy Juice, která poletí k planetě Jupiter. Start sondy je naplánován na rok 2022 a přílet k Jupiteru na rok 2030.

Na konci tohoto roku se podle Neřolda ve Švýcarsku uskuteční Rada ESA na ministerské úrovni, na které se budou otevírat nové programy ESA a na které se členské státy ESA budou finančně zavazovat k účasti na nich. "Rádi bychom kapacity a schopnosti ČR v tomto směru dále rozvíjeli, a to právě v rámci nových volitelných programů ESA z oblasti družicové telekomunikace, družicové navigace, pozorování Země, nosných raket, obecných technologií a dalších," dodal.

ČTK