Umělá inteligence odhaluje nepoctivé americké farmáře. Je rychlá a efektivní

Umělá inteligence šmíruje

Umělá inteligence (AI) zasahuje do běžných životů lidí stále častěji. Během posledních pár let pronikla snad do všech koutů a odvětví. Nyní je v plánu její schopnosti využívat k pozorování nepoctivých farmářů z vesmíru. Dovednosti strojového učení testují ve Spojených státech amerických. Právě tam má AI za úkol sledovat a kontrolovat farmy, které nezákonně znečišťují vodní toky.

Megalomanské hospodářství

Za nejhorší znečišťovatele vodních toků jsou v USA považovány farmy, kde probíhá tzv. koncentrované krmení zvířat (CAFO). Zhruba 40 % hospodářských zvířat v zemi je vyprodukováno právě v takových velkochovech. Na jednom místě mnohdy žije až 2 500 prasat nebo 125 000 kuřat. Megalomanské hospodářství pak dokáže za jediný rok vyprodukovat přibližně 335 milionů tun odpadu, jehož značnou část tvoří hnůj. Namísto ekologického zpracování však nezřídka bývá ledabyle vypouštěn do vodních toků. Podle amerických zákonů ale musí každý, kdo chce produkovat odpad do vodních toků, vlastnit patřičné federální povolení. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že někteří chovatelé a zemědělci nastolené zákony přehlíží a vědomě jejich znění nedodržují. A takových farem není zrovna málo. Podle Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) téměř 60 % amerických velkochovů povolení opatřeno vůbec nemá.

Takové úniky hnojiv jsou pro přírodu velmi nezdravé. Některé sice mohou být bohaté na živiny, které okolní flóra uvítá, což ale neplatí pro samotnou vodu. Na obrovské množství živin totiž reagují různé organismy, jako jsou například řasy a zvířecí populace. Různorodým živočichům se vlivem hypoxie přestane dařit a začnou rychle vymírat. Nakonec vznikne „mrtvá zóna“, kde prakticky nic neroste a nežije. Původně pestrá krajina se tak rázem promění v nevábné místo téměř bez života.

Rychlý a účinný algoritmus

Ačkoliv se o dané problematice obecně ví, stále neexistuje žádný efektivní federální vládní systém, který by počet těchto farem sledoval. Zapálené environmentální skupiny tak pracně sestavují vlastní snímky pomocí satelitních fotografií. Dost možná se ale situace brzy změní k lepšímu. Do práce se totiž pustili odborníci Daniel Ho a Cassandra Handan-Naderová ze Stanfordské univerzity v Kalifornii, kteří upravili neuronovou síť pro skenování veřejně dostupných satelitních snímků. Umělá inteligence tak dokáže identifikovat specifické znaky, jež vedou k odhalení ilegálního vypouštění odpadu do vodních toků. Sofistikovaná síť umí například rozpoznat obdélníkové stodoly a venkovní odpadní jámy. Díky tomu je vyhledání nelegální činnosti farem mnohem rychlejší a efektivnější.

Nový algoritmus skenování satelitních snímků jenom v Severní Karolíně našel o 15 % více farem, než se dříve podařilo environmentálním nadšencům. Takový nárůst není rozhodně zanedbatelný, neboť představuje 589 objektů, kde se odpadu nezbavují legální nebo šetrnou cestou. Skenování navíc netrvalo umělé inteligenci 6 týdnů, jako původně lidským pozorovatelům, nýbrž pouhé 2 dny. Manuální skenování je tedy zjevně dosti pomalé. Ostatně pro jediný americký stát by mohlo trvat klidně i 3 roky. Umělá inteligence je ale o poznání rychlejší. Strůjci počítačového algoritmu věří, že lokalizace farem je prvním krokem pomoci tamním úřadům, aby identifikovaly ilegální znečišťovatele životního prostředí.

Podobné technologie se používají v zemědělství po celé Evropě. Algoritmy například sledují zdraví vinic na jihu Itálie, v Litvě a Estonsku zase kontrolují zemědělce, kteří dostali státní dotace. Systém dokáže zjistit, zda skutečně obdělávají nebo sekají svá pole a půdu, což snižuje nutnost fyzických návštěv inspektorů. Moderní postup tak výrazným způsobem šetří státní kasu, do níž naopak přináší zisk od nepoctivých zemědělců za nedodržení dotačních podmínek.

Text: Petr Smejkal