Thiopental: droga pravdy užívaná k mučení, nebo běžné anestetikum?

Kill Bill

Půvabná Uma Thurman hledí na šipku, která jí trčí z nohy. Má červené chmýří na konci a všem je jasné, že se jí do těla právě rozlévá nějaká droga. Kill Bill má problém. Chce znát odpovědi na své otázky, ale přitom ví, že za běžné situace jí nemůže věřit. „Cos to do mě střelil, ty hajzle?!“ ptá se s pohledem upřeným na šipku trčící z její nohy. Odpověď je očekávaná. „Nesporná pravda,“ říká Bill a začíná se ptát. Situace, která se v thriller musí objevit skoro povinně. Zloduch demonstrativně natahuje do injekční stříkačky látku tak, aby to připoutaný a bezmocný klaďas viděl. Všem je jasné, co bude následovat. V žilách kolující thiopental má zajistit vyzrazení utajovaných informací.

Běžná součást thrillerů a euthanasie

Časopis Euro s odvoláním na zprávu Ministerstva průmyslu přinesl informaci, že ministerští úředníci zarazili vývoz thiopentalu do Číny s tím, že se jedná o látku používanou k mučení. Tento fakt znají všichni milovníci dramatických filmů o špionech, ovšem málokdo ví, že se zároveň jedná o poměrně běžné anestetikum. Je to podobné jako důtky, které jsou na jednu stranu také zařazeny do kategorie mučicích nástrojů a na druhou si jejich přítomnost užívají v tom nejvzrušujícnějším slova smyslu milovníci sadomasochistických sexuálních hrátek. Faktem zůstává, že Čína je skutečně zemí, v níž pojem lidská práva je snad nejvyprázdněnější frází, zemí, kde se věznice používají jako lidský sklad lidí pro budoucí transplantaci orgánů (o čemž už jsme psali), a zemí, v níž trest smrti je trestem víceméně běžným. V tomto kontextu je ministerský zákaz vývozu logický. Thiopental totiž vyrábí a vyváží společnost VUAB Pharma v Roztokách u Prahy a dodává se jako nažloutlý prášek pro přípravu injekčního roztoku. Pokud ještě chvíli zůstaneme u „dramatického“ použití thiopentalu, tak se používal jako anestetikum v USA při popravách smrtící injekcí. I když to možná zní absurdně, tak nejprve bylo potřeba odsouzeného zbavit bolesti a pak teprve usmrtit.

Prof. Jiří Patočka na serveru toxicology.cz uvádí, že „dne 8. března 1934 dr. Ralph M. Waters poprvé použil thiopental u člověka a zjistil, že se jedná o velmi účinné krátkodobě působící anestetikum s velmi slabým analgetickým účinkem.“ Při velké dávce vyvolá smrt, čehož ke své sebevraždě využili například zpěvák Elvis Presley, kytarista Jimmy Hendrix či herečka a milenka prezidenta Kennedyho, půvabná Marilyn Monroe. Podání thiopentalu vyvolá stav opilosti, který je pozoruhodně podobný opilosti po požití alkoholu. Symptomy zahrnují nezřetelnou řeč, ztrátu koordinace motoriky a narušený úsudek. Zejména narušení úsudku a ztráta schopnosti kontroly toho, co člověk povídá, vedla k využití thiopentalu jako tzv. "séra pravdy", pokračuje prof. Patočka. Není proto divu, že se využíval mimo jiné i k výslechu vojenských zajatců. Vrátíme-li se zpět k vývozům thiopentalu, tak z materiálu publikovaného Eurem vyplývá, že mimo jiné se naše anestetikum používá nejen v Albánii, Alžírsku, Iráku či Íránu, ale třeba i Švýcarsku, Srbsku či Saúdské Arábii.

Běžné použití

I když výše napsané řádky mohou vypadat, že thiopental je ďábelským nástrojem využívaným zločinnými systémy a represivními policejními složkami, opak je pravdou. V souhrnu údajů o přípravku se mimo jiné píše, že jde o „jediné anestetikum pro chirurgické zásahy s krátkou dobou trvání (15 min)“, což znamená, že je využívané v běžné chirurgické praxi. Používá se jako prostředek pro zahájení anestézie před podáním dalších anestetických prostředků či jako doplněk pro oblastní anestézii. A to zdaleka není všechno. Lékaři po něm sáhnou z důvodů uvolnění svalů či jako po prostředku pro kontrolu křečovitých stavů během anebo po anestézii prostřednictvím vdechování, po lokální anestézii anebo z celé řady dalších příčin. Mimo jiné je popisováno i jeho užití v případech psychických poruch a najde se ve výbavě anesteziologa při přípravě na císařský řez. Český thiopental musí být podáván výlučně v injekcích, přičemž prášek se rozpouští buď ve vodě určené pro injekce, infuzním roztoku chloridu sodného nebo v 5% infuzním roztoku glukózy. V minulosti šlo o masivně nasazované anestetikum, v současnosti jsou k dispozici i další látky. Látka se během desítek vteřin dostane do mozku a způsobí anesteziologem kontrolované bezvědomí, které ale během několika málo minut odezní, proto se nepoužívá u delších zásahů – k tomu se používají jiné látky, nejčastěji ve formě inhalačního anestetika. Jakkoliv to může vypadat, že zmiňované anestetikum je zákeřná zbraň, jde o (zejména v minulosti) běžný lék. Předpoklad, že porodník se při císařském řezu chce dozvědět „utajované informace“ je směšná. Jde mu naopak o co nejbezpečnější a nejhladší průběh porodu.

Text: Topi Pigula