Supervlak hyperloop se možná podívá i pod vodu
Pokud mu však dřív nezlomí vaz obskurní právní třenice...
Futuristická rychlodráha Hyperloop se dost možná podívá i pod vodní hladinu. V červnu to alespoň oznámil Brogan BamBrogan, technický ředitel společnosti Hyperloop One. Transportní zařízení na bázi v tubusu nadnášených malých modulů by prý v moři mohlo být ještě levnější než na souši. Společnost plánuje testovací vodní dráhy, pokud by projekt uspěl, mohl by snadno propojit odlehlé ostrovy s pevninou.
Doprava na hranici rychlosti zvuku
Jak možná víte, hyperloop je koncept dopravního zařízení, které má přeskočit celou evoluci rychlovlaků a vydat se vstříc rychlostem známým z letectví. Původní návrh, zveřejněný v roce 2013 podnikatelem Elonem Muskem, počítal s dopravou uvnitř uzavřených, podtlakovaných tunelů či tubusů, jimiž se prohánějí několikamístné moduly. Tyto krom pohánění lineárními indukčními motory rovněž nadnáší série kompresorů - modul tak nejenže může díky částečnému vakuu v tunelu vystřelit rychleji kupředu, ale díky absenci podvozku se nemusí obávat ani tření vespod.
Teoreticky by dráha mohla dosahovat rychlosti přes tisíc kilometrů za hodinu, přičemž úvodní testování prvních segmentů technologie v praxi již započalo letos na jaře v Nevadě. Od představení v srpnu 2003 vznikla kolem ideje celá společnost jménem Hyperloop One, jíž momentálně vede právě Rob Lloyd. Vedle hypotetické dráhy mezi Los Angeles a San Franciscem je v plánu rovněž stavba dráhy mezi Vídní a Bratislavou, která by cestu mezi oběma městy zkrátila na osm minut. Hyperloop je pro svou konstrukci vhodný spíše pro regionalizovanější cestování, nikoliv překlenutí půlky světa. Pokud se však dočká uvedení do praxe a rozšíření, mohl by zase jednou "zmenšit" celou planetu.
Krom souše se navíc možná dočká přesunutí i na moře. V původní ideji hyperloopu je totiž relativně snížena cena stavby dráhy skrze prefabrikaci tunelu, jehož segmenty drží nad krajinou vysoké pilíře. Oproti například stavbě dálnice jde - alespoň papírově - o levnější alternativu. BamBrogan si však myslí, že ponořené tunely by byly ještě cenově výhodnější. Pokud se jeho domněnka v praxi osvědčí, dráhy hyperloopu by mělo být možné masově pokládat do mořských hloubek, kde by doprava přinesla bezkonkurenčně nejrychlejší meziostrovní komunikaci ve srovnání s trajekty i letadly.
Velký projekt, velké problémy
Ironicky to nejvýznamnější, co momentálně táhne hyperloop ke dnu, však není technika nebo finance, nýbrž vztahy na pracovišti. V posledních týdnech totiž prosákly informace o bizarních přích minulých i současných zástupců společnosti.
Zástupy skeptiků, podle nichž se hyperloop jeho návrhářům ještě setsakra prodraží, zřejmě není nutno ani zmiňovat. BamBrogan si však myslí, že nic není věcí teorie, nýbrž praxe. "To, co jsem se naučil při mém působní v (Muskově) SpaceX, jsem přenesl i do Hyperloopu," řekl BamBrogan, "Neexistuj nic nového, co by bylo třeba vymýšlet - co ale děláme, je inovace a snižování nákladů." Právě s tímto uváděním do praxe má však Hyperloop One v poslední době přeci jen řadu problémů - nikoliv na testovacích dráhách, nýbrž na pracovišti.
V době, kdy BamBrogan oznámil podmořskou variantu dráhy, totiž ještě platil za technického ředitele společnosti. Pár týdnů na to je už jen "bývalým pracovníkem", jež navrch žaluje své někdejší kolegy - a to jak ředitele Roba Lloyda, tak i spoluzakladatele Shervina a Afshina Pishevarovi. A vynáší při tom řadu pikantních detailů z rozporů na pracovišti.
BamBroganova žaloba primárně tvrdí, že zbytek jeho někdejších kolegů si nechal stoupnout moc do hlavy a zneužívá ji k zisku sexuálních výhod mezi zaměstnankyněmi, nestandardním platovým ohodnocením svých "věrných", ale i výhružkám těm, kteří by praktiky chtěli vynést na světlo. BamBrogan tak na svém stole prý například před odchodem objevil uvázanou oprátku. Hyperloop One samozřejmě veškerá nařčení odmítá, čertík špatné pověsti je však už venku - a uvedení snu na nadzvukovou dráhu stěží pomůže.
Ladislav Loukota