Růžové srdce vyfocené z vesmíru: Unikátní dárek od NASA byl vydán na Valentýna
Astronaut na palubě Mezinárodní vesmírné stanice vyfotil v Argentině solné jezero ve tvaru srdce, které mělo podivné růžové zbarvení. NASA ho pak zveřejnila na Valentýna, důvod za růžovým zbarvením je ale o dost méně romantický, než bychom chtěli.
Fotografie vznikla 16. ledna 2024 na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a NASA ji zveřejnila symbolicky až na Valentýna 2025. Na snímku je vidět argentinská solná pláň Las Barrancas v provincii Buenos Aires a hlavně mělké solné jezero ve tvaru srdce.
Přečtěte si také: Prohlédněte si nejmodernější vesmírnou stanici. Má skleník a centrifugu.
Jezero má v nejširším místě zhruba 10 kilometrů. Po silných deštích se zaplní vodou, která se ale kvůli intenzivnímu slunečnímu záření rychle odpaří. Na povrchu pak zůstávají solné krusty bohaté na krystaly, které místní obyvatelé pravidelně těží.
Proč je jezero růžové?
Nádherná, jemně růžová barva vody, která byla v roce 2025 důvodem, proč NASA snímek zveřejnila na svátek zamilovaných, ale není stálá. Naopak, mění se velice často v závislosti na tom, co se v jezeře děje. Světle růžový odstín na snímku znamená, že když ho astronauti fotili, bylo jezero téměř vyschlé a chemie ruku v ruce s biologií udělala své.
Klíčovou tady roli hraje jednobuněčná mikroskopická řasa Dunaliella salina, které se výborně daří právě v extrémně slané vodě. Tato řasa obsahuje velké množství betakarotenu, takže vytváří červené a růžové pigmenty. Bohužel musí začít odumírat, aby jezero dostalo ten správný „valentýnský“ nádech.
Mohlo by vás zajímat: Na Valentýna budou Češi rekordně utrácet. Letos jsou podle expertů trendem zahraniční cesty.
„V období dešťů, kdy se salinita snižuje, se Dunalielle daří, takže voda vypadá spíš hnědočerveně. Teprve v suchu, když je to extrémně slané, Dunaliella odumírá a nastupují bakterie a jezera převezmou archea, extrémně odolné mikroorganismy, které prosperují tam, kde jiné organismy nepřežijí. A tehdy se voda změní v tuhle růžovou,“ popsala mikrobioložka Lilliam Casillas Martínezová z Univerzity v Portoriku.
Růžová voda, růžoví ptáci
V Las Barrancas se podle argentinského deníku La Nación dvakrát ročně vytěží až 300 tisíc tun soli. Většina zásob se doplní při dalších deštích a odborníci odhadují, že těžba by mohla pokračovat ještě pět tisíc let. Extrémní slanost sice znamená, že v jezeře toho moc nepřežije, ale v okolí se daří několika nápadně zbarvených ptáků, třeba žlutého kardinála Gubernatrix cristata a chilského plameňáka Phoenicopterus chilensis.
Jejich barvy mají stejný původ jako růžová voda - ptáci se živí drobnými korýši bohatými na karotenoidy, což je zase díky jejich potravě – Dunaliellě. Bez pigmentů řas by kardinálové byli červení a plameňáci by zůstali šedobílí, jako jsou krátce po vylíhnutí.
Zdroj: NASA Earth Observatory, Smithsonian Magazine, La Nación
Video, které jste mohli minout: Pěstitelé mají plné ruce práce už v únoru. Připraveny mají první sazenice
ves