Smrt v Rusku: tušíte, co je největší zabiják mužů?

Nadměrné pití vodky zůstává v Rusku navzdory novým zákonům proti alkoholismu jednou z hlavních příčin extrémně vysoké úmrtnosti zejména mladých mužů.

Rozsáhlá mezinárodní vědecká studie potvrdila, že v současnosti umírá okolo 25 procent Rusů ve věku 55 let, zatímco například v Británii je to jen sedm procent. Pro svůj výzkum vědci podle agentury DPA zkoumali alkoholické návyky 151 000 Rusů a jeho výsledky zveřejnili v aktuálním vydání odborného magazínu The Lancet.

Za deset let z této zkoumané skupiny zemřelo zhruba 8000 lidí. U kuřáků ve věku 35 až 54 let, kteří pijí více než jeden a půl litru vodky týdně, je podle propočtů badatelů riziko úmrtí 35 procent. U méně silných pijanů je toto riziko výrazně nižší, zjistili vědci.

Souvislost mezi vysokou úmrtností v Rusku a alkoholem je již dlouho vědecky prokázána. Více než polovina smrtelných případů u Rusů ve věku mezi 15 a 54 lety připadá na nadměrné pití, konstatovali odborníci v pět let staré studii. Úmrtnost v této věkové skupině tak byla u mužů pětkrát vyšší než v západní Evropě a u žen třikrát vyšší. Vědci tehdy vycházeli z údajů poskytnutých příbuznými lidí, kteří zemřeli po konzumaci vodky.

Alkohol zabíjí mnoha způsoby

Poslední výzkum ukázal, že ruští pijani vodky umírají především na otravu alkoholem, při nehodách a v důsledku násilí nebo sebevražd, ale také na nemoci, jako jsou rakovina jater nebo plicní potíže.

"Samozřejmě existují také problematické pijačky, ale ten problém se týká hlavně mužů," poznamenal německý expert Jürgen Rehm z kanadského Centra pro závislosti a duševní zdraví se sídlem v Torontu. Průměrná střední délka života u ruských mužů je podle něj v současnosti pouze 64 let. Jejich naděje na dožití vysokého věku tak patří celosvětově k nejnižším.

Vedoucí výzkumu David Zaridse z ruského výzkumného střediska rakoviny v Moskvě zdůraznil, že kontroly alkoholu zavedené v zemi v roce 2006 měly pozitivní účinek podobně jako restriktivní přístup k alkoholu za někdejšího sovětského vůdce Michaila Gorbačova v 80. letech minulého století, kdy spotřeba alkoholu klesla o 25 procent – a v důsledku toho šly dolů i počty mrtvých.

Bez pití to nejde?

Po pádu komunismu ale začali Rusové zase pít ve velkém, což zejména v době úřadování prezidenta Borise Jelcina vedlo k opětovnému nárůstu úmrtnosti. "Kultura pití utvářená dřívějším spíše venkovským stylem života přešla i do moderní doby. Alkohol je ale teď mnohem levnější než tehdy, a tak páchá více škod," řekl Rehn DPA.

Kvůli vážným demografickým problémům ruské vedení mezitím zvýšilo cenu vodky, zakázalo noční prodej alkoholu, snaží se omezovat kouření a zakázalo reklamu na návykové prostředky. Podle odborníků to přineslo první úspěchy, je ale prý potřeba podnikat ještě více.

Úřady během pár let zdvojnásobily daň z lihu, a tak půllitrovka vodky podražila ze stovky na 230–250 rublů (z asi 60 na 150 korun). Statistiky následně vykázaly, že klesla spotřeba a výroba vodky.

Bezradní experti

"To vše je alkoholické blábolení. Kámen úrazu tkví v tom, že spotřebitel kvůli zdražování přechází od legální k nelegální produkci. V Rusku se stále víc pije buď samohonka, anebo nelegální vodka," napsal populární list Moskovskij komsomolec. "Historické poučení je jasné. Vodku neporazíš ani cenou, ani suchým zákonem. Zapotřebí je lepší alternativa. Bohužel nevím, jaká," připustil autor.

Server newsru.com zase připomněl údaje, podle kterých vinou alkoholu každým rokem umírá 352 000 Rusů a 135 000 Rusek.

Výstraha odborníků v The Lancet prý byla zveřejněna právě včas, protože "celé pokrokové lidstvo dnes slaví Den vodky". Právě 31. ledna 1865 totiž Dmitrij Mendělejev obhájil doktorskou disertaci zasvěcenou vodce. Ta se podle kronik v moskevském knížectví poprvé objevila roku 1386 zásluhou janovských kupců a zhruba o sto let později se ji Rusové naučili pálit z žita. Ale až chemický génius Mendělejev určil správný poměr lihu a vody.

ČTK