Putinův zeměpis: Sever, to je ropa a zemní plyn

Na první pohled se zdá, že vojenská expanze na sever postrádá z pohledu Kremlu jakoukoliv logiku. Jenže opak je pravdou. Tající led nedávno zprovoznil Severovýchodní cestu, díky čemuž se plavba z Japonska do Británie zkrátila o polovinu. A dalším lákadlem jsou nerostné suroviny.

Putin navíc dlouhodobě kritizuje americkou vojenskou přítomnost na Aljašce, která se datuje ještě z dob studené války. Američané zde provozují síť radarových stanic schopných plynule monitorovat většinu Arktidy.

I proto ruský prezident Vladimir Putin už před několika lety armádě nařídil, aby začala budovat vojenskou infrastrukturu v ruské Arktidě. Chce si tak pojistit kontrolu nad tamními bohatými ložisky ropy a zemního plynu a získat strategickou výhodu. Výsledkem se Moskva pochlubila v dubnu 2017: je jím zprovoznění největší vojenské základny v blízkosti polárního kruhu na světě. Jmenuje se Arktický trojlístek a Rusové ji vybudovali na Alexandřině zemi, nejzápadnější výspě souostroví Země Františka Josefa.

Bájná cesta se otevírá

Tání ledu už více než 20 let zpřístupňuje v ruské Arktidě stále více ostrovů, a dokonce otevřelo bájnou Severovýchodní cestu, kterou dříve musely i v létě z poloviny pracně razit sovětské a nověji ruské atomové ledoborce. Od roku 2000 mohou průlivem proplouvat i obchodní lodě, i když zájem zatím není velký – v roce 2011 tudy proplulo 34 lodí.

Rusko si ale budoucí využití této strategické spojnice mezi Evropou a Asií žárlivě střeží. Trasa je totiž mnohem kratší než obvyklé cesty. Průměrně rychlé nákladní lodi plavba severní mořskou cestou trvá méně než 20 dnů. Plavba z Japonska například do britského přístavu Felixstow přitom přes Panamu trvá 40 dnů, přes Suez 35 dnů a kolem mysu Dobré naděje 46 dnů. Ekonomický význam zkrácení času na přepravu je ohromný, nehledě na to, že se lodě vyhnou například somálským pirátům.

Hlavní je ropa a zemní plyn

To ale není zdaleka to hlavní, co Putina láká do Arktidy. Při návštěvě základny na Alexandřině zemi Putin přiznal, že v „tomto regionu jsou koncentrovány přírodní zdroje, které jsou extrémně důležité pro ruskou ekonomiku.“ Hodnotu tamních nerostných surovin pak odhadl na 30 trilionů USD.

Podle americké vládní agentury United States Geological Survey (USGS), která se zabývá průzkumem ložisek nerostných surovin, se v Arktidě nachází 90 miliard barelů ropy, 480 bilionů krychlových metrů zemního plynu a 44 miliard barelů tekutých složek zemního plynu (NGL) – z toho 84 procent mimo pevninu.

Na základě toho Rusko požaduje uznání nároku na těžbu surovin z mořského dna i v oblastech za polárním kruhem s poukazem na to, že naleziště se zde táhnou z ruského kontinentálního šelfu.

Arktický trojlístek

V hledáčku Putinových arktických zájmů je především Země Františka Josefa, kterou tvoří 192 ostrovů o celkové rozloze 16 134 km². Kdysi zde byla sovětská vojenská základna, kterou ale Rusové po rozpadu Sovětského svazu opustili. Ještě před nimi ostrovy vojensky využívali Němci, kteří zde měli za druhé světové války meteorologickou pozorovací stanci. V roce 1944 ji museli vyklidit – polárníci onemocněli po požití nakaženého masa ledního medvěda a museli být vyzvednuti německou ponorkou.

Na Putinův rozkaz v roce 2013 k neobydlené Zemi Františka Josefa dorazilo 13 ruských válečných lodí v čele s křižníkem Petr Veliký. Vojáci začali na Alexandřině zemi na 80. rovnoběžce budovat základnu o rozloze 14 000 m². V kopulovitých pětipodlažních budovách futuristického vzhledu a v ruských národních barvách zde má až 150 lidí bez problémů přečkat mrazy dosahující v zimě minus 50 stupňů Celsia.

Základna má sloužit ke sledování vzdušného prostoru nad Arktidou a ruská armáda se sem chystá dopravit obranné raketové systémy. Na nové přistávací dráze budou rozmístěny letouny Su-34 nebo MiG-31.

Trojlístek ale není jedinou novou základnou ruské armády v Arktidě. Podobná se staví na ostrově Kotělnyj na Novosibiřských ostrovech a další na Wrangelově ostrově.

Lodní svět

Rusko také obnovuje a doplňuje flotilu ledoborců. Armáda jich má 40, z toho šest s jaderným pohonem. Tři další „jaderné“ lodě jsou ve výrobě včetně obřího plavidla Arktika dlouhého 173 metrů.

Ještě víc si ale Putin slibuje od úplně nové kategorie arktických plavidel. V březnu 2017 ve svém rodném Sankt Pětěrburgu přijal první hlášení od kapitána 299 metrů dlouhého tankeru Christophe de Margerie, který je první lodí schopnou razit si cestu až 2,1 metru silným ledem. Během jediné plavby loď přepraví 172 000 metrů krychlových zkapalněného plynu a Rusko chce takových lodí postavit celkem 15.

(mih)