První člověk v historii se nakazil ptačí chřipkou H10N3. Jak je nebezpečná ve srovnání se známějšími kmeny?

41letého muže z města Čen-ťiang nemocnice přijala 28. dubna s horečkou a dalšími chřipkovými symptomy, nyní čínský Národní zdravotní výbor potvrdil, že se v jeho případě jedná o nákazu kmenem ptačí chřipky H10N3.

Ten vědci naštěstí považují za jeden z méně nebezpečných. Podle výboru je navíc riziko jeho šíření velmi malé. Nakažený muž se už dokonce uzdravil a z nemocnice ho brzy propustí. Jak se virem nakazil, však nebylo uvedeno a odborníci údajně sledují všechny mužovy kontakty, mezi nimiž zatím neodhalilii žádný další případ. To ale neznamená, že bychom neměli být ve střehu.

Potíže začínají ve velkochovech

V Číně není ptačí chřipka nijak neobvyklá, jejích kmenů se zde vyskytuje poměrně mnoho. Ve výjimečných případech se jimi mohou nakazit i lidé, což může být nebezpečné.

Chřipkové viry typu A, které postihují ptáky i savce a mezi které ptačí chřipka patří, jsou totiž o dost méně předvídatelné, než typy B a C, které infikují většinou jen lidi a několik málo zvířecích druhů. Je to dané tím, že mají schopnost velmi snadno mutovat a získat tak rychle nové hostitele, případně znovu nakazit ty, kteří už onemocněním prošli.

Tyto viry pak dál dělíme do subtypů podle dvou proteinů na povrchu viru. To jsou ona písmenka H a N v názvech jednotlivých kmenů.

Potenciálně nebezpečný je vlastně kterýkoli přenos chřipkového viru A na člověka. Proto se také v poslední době hovoří o problémech velkochovů. Většinou totiž onemocní lidé, kteří s drůbeží nebo i prasaty denně pracují. V podmínkách, které panují na farmách, kde jsou zvířata namačkaná na malém prostoru, je navíc výskyt zvířecí chřipky vždy jen otázkou času. Proto se postižené chovy masově vybíjejí. Což platí i pro Českou republiku.

Likvidaci chovu nosnic (175 000 slepic) zahájí dnes ráno stovka hasičů @hzskhk (foto) a @hasici_cr v drůbežárně Podniku pro výrobu vajec v Kosičkách (HK) u Chlumce n.C. Chov zasáhla ptačí chřipka. Je to letos 25. ohnisko nákazy v ČR. Zákrok nařízený veterináři potrvá několik dní. pic.twitter.com/XeNaBG9GHA

— Vlastimil Weiner (@VlastimilWeiner) April 1, 2021

Potenciální zabiják

Přestože většina případů přenosu na člověka končí stejně jako současný případ H10N3 v Číně, existují i tragičtější konce. Mezi lety 2016 a 2017 například ptačí chřipka H7N9 zabila skoro 300 lidí. A virus H1N1 nemá na svědomí jen pandemii prasečí chřipky z roku 2009, ale přičítáme mu také ruskou epidemii z roku 1977 a smrtící pandemii španělské chřipky v roce 1918, na niž zemřelo 50 milionů lidí.

Pandemický potenciál má podle vědců v současnosti kmen H5N8, který se mezi ptactvem rozšířil už do 46 zemí světa, je značně smrtící a v únoru 2021 se jím v Rusku poprvé nakazili i lidé.