Proč muži milují ženská prsa: nová teorie vrhá nové světlo na ňadra

Vysvětlení uhrančivosti ženských prsů není snadné. Hypotéz už bylo mnoho, od psychologických, přes antropologické, až po psychoanalytické. To nejnovější pochází od neurovědce.

Larry Young, profesor psychiatrie na Emory University, studuje prsa po většinu života. Jeho základní myšlenka se dá shrnout takto: muži k prsům získají vztah už jako kojenci, když z nich sají mléko od svých matek. Náš mozek pak tuto uloženou vazbu využije v dospělosti, aby vylepšil vztahy mezi partnerskými dvojicemi. Young má pro svou hypotézu velmi solidní argumenty.

Když žena kojí dítě, kojenec ústy stimuluje bradavku. Tyto doteky u žen spouští uvolňování oxytocinu, přezdívaný hormon štěstí. Ten má při kojení několik funkcí – především zařídí to, aby ženu kojení bavilo, ale současně díky němu vzniká mezi matkou a potomkem silná emocionální vazba. Velmi podobné mechanismy fungují také u sexuálního vzrušování prsou.

Podle Younga se při sexuální stimulaci prsou aktivují podobné oblasti mozku a mají podobný smysl: mají zajistit, aby ženu „páření“ bavilo a také se díky spouštění reakce v mozku posilují pouta mezi mužem a ženou. Jinými slovy: muži se díky masírování ženských bradavek mohou stát pro partnerku přijatelnějšími. Oxytocin při sexu také zužuje pole vnímání; to zase pomáhá partnerce, aby ignorovala všechny nevhodné vjemy z okolí a soustředila se jen na to, co je důležité – tedy na partnera.

Chlapi vlastně stimulováním bradavek zajišťují slast pro ženu a větší soustředění na samotný milostný akt, tedy i na ně. Zdá se, že evolučně se u druhu Homo sapiens erotické hrátky proměnily z pouhopouhého ukojení rozmnožovacího pudu na "vyšší level".

A co muži?

Pro muže pak pohled na ženská ňadra spouští podvědomou úvahu: prsa jsou důležitá, protože pokud se jim budu věnovat, stoupá tím moje šance na potomstvo. Ti, kdo prsa partnerek ignorují, naopak své šance na pohlavní styk výrazně snižují.

Z hlediska evoluce je také velmi podivné, že prsa jsou tak zajímavá jen pro člověka, ostatní zvířata, a to ani naši nejbližší příbuzní, jim nevěnují téměř žádnou pozornost. Příčin je víc – člověk je nejvíc monogamním primátem, proto je u něj nejdůležitější dlouhodobá vazba na partnera. A právě tu pomáhají upevňovat prsa.

Druhý důvod je ještě složitější. Má co dělat s tím, že je člověk člověkem. Člověka dělá člověk zejména jeho vzpřímená chůze; díky ní se podle mnoha vědců z opice stal lidskou bytostí. Ale představovala také problém. Do té doby nejerotogenější zóna, pozadí, dostala ze zorného úhlu. Proto příroda musela zvolit jinou oblast, která „sedací partie“ nahradí. A ne náhodou padla volba na prsa: jsou tak trošku sedacím partiím podobná – a zřejmě právě na ně mají upomínat.

Kromě toho jsou v ideálním místě: díky tomu, že se lidé milují nejčastěji tváří v tvář, dají se snadno stimulovat. Podle Younga přímo souvisí evoluce člověka s jeho vzpřímenou chůzí a evoluce lidské sexuality. Problém je, že už vznikly kritické rozbory Youngovy studie, které upozorňují na řadu nedostatků. Existuje například nemalé množství mužů, které ženská prsa příliš nezajímají a dokonce existují celé kultury, kde prsa nemají erotickou roli.

Antropologové to pozorují například u mnoha afrických kultur; ženy si zde prsa vůbec nezakrývají a muži je tedy ani nepovažují za tak sexuálně přitažlivá…