Proč máme tak řídké kosti? Neměli jsme přestat zabíjet a lovit zvířata!

Od doby, co lidstvo před přibližně 12 tisíci lety objevilo zemědělství, zřídly lidem kosti v dolní části těla o pětinu. Podle agentury AFP to vyplývá ze studie amerických antropologů, která tuto změnu přičítá méně aktivnímu a fyzicky náročnému způsobu života "nelovců".

Vědci poměřili hustotu kostní tkáně u šesti desítek moderních lidí, více než dvou stovek primátů a u kosterních pozůstatků prehistorických příbuzných člověka rozumného jako byli australopitékové či neandertálci. Z výsledků plyne, že pouze u novodobých lidí jsou kosti a klouby výrazně řidší. "Tato anatomická změna v našem vývoji se zdá být výsledkem přechodu z kočovného života na usedlejší," soudí autoři studie publikované v časopise Proceedings americké Národní akademie věd.

Podle jednoho z autorů výzkumu Timothyho Ryana z Pensylvánské univerzity však za toutou proměnou mohou být i další důvody. "Zvýšené množství obilovin ve stravě zemědělců a možný nedostatek vápníku mohly rovněž přispět, nicméně se zdá, že konec loveckých a sběračských aktivit hrál hlavní roli," uvedl Ryan.

Zajímavosti

Neandrtálci měli tvář člověka, ale tělo opice. Čím to?

Podle vědců jde vůbec o první výzkum na toto téma, který dokazuje výraznou změnu, jež se odehrála v kostře člověka za posledních 12 tisíc let. Studie prý může dát oporu tvrzením, že kostní nemoci rozšířené mezi dnešními lidmi souvisí s nedostatkem fyzické aktivity, jakou je například chůze.

ČTK