Proč jsou legendy plné bezhlavých jezdců, kteří nosí lidskou páteř místo biče?

Na sesterské (nebo bratrské?) stanici Prima COOL můžete ode dneška sledovat skvělý seriál Sleepy Hollow – Ospalá díra. Pokud jste ho ještě neviděli, určitě si ho nenechejte ujít – a to myslíme přímo vás, obvyklé diváky ZOOMu. Autoři totiž dokázali velmi vtipně propojit šílenou fantasy s reálnými historickými událostmi. A to je přece něco, co nás baví, ne?

Hlavním hrdinou seriálu je sice hrdina Ichabod Crane, ale ve skutečnosti všechny nejvíc baví brutální bezhlavý jezdec. Proč je tahle postava tak populární a proč ho známe i z českých pohádek? To je docela zajímavý příběh…

Seriál Sleepy Hollow vznikl na motivy povídky Washingtona Irvinga. Ten sice žil v okolí New Yorku, kde se odehrává děj povídky i seriálu, ale inspiraci lovil ve Starém světě. Konkrétně v Irsku… Ano, legenda o bezhlavém jezdci je totiž velice, velice stará a mají ji na svědomí Keltové.

Pochází z těch nejodlehlejších a nejméně civilizovaných oblastí této země a je stará tisíce let. Takové příběhy většinou odrážejí prastaré strachy a obavy našich prapředků – a jinak tomu není ani v případě jezdce, který bez hlavy jezdí krajinou a kam přijede, tam ho následuje smrt.

Keltové říkali bezhlavému jezdci Dullahan – což znamená „nemá hlavu“. Přes toto pojmenování Dullahan hlavu má. Jen ji nenosí na krku, nýbrž na hrušce sedla… Hlavě v legendách dominuje šílený úsměv, spíš škleb od ucha k uchu. Hlava svítí podivným světlem a netvor ji občas dokonce využívá jako zdroj světla. Dullahan nosí smrt: jakmile se při své pouti krajinou někde zastaví, přijde tam s ním i smrt.

Ztělesněná smrt

Dalším znakem, podle něhož se Dullahan pozná, je jeho kůň. Jezdí na černém hřebci, jehož kopyta vydávají zvuk, jako když dopadají na zem lebky. Podle Keltů byl Dullahan obyvatel světa víl, elfů, prostě původních obyvatel Irska. Je zajímavé, že legenda o něm se vyskytuje ve více částech ostrova a existuje v mnoha verzích. Někde používá jako zbraň vyrvanou lidskou páteř místo biče, někde jezdí temným kočárem taženým šestispřežím černých koní.

Podle etnologů je Bezhlavý jezdec vzpomínkou na prakticky zapomenutého keltského boha Croma Dubha. Jestli vám to jméno přijde povědomé, jde o stejného nemilosrdného boha, kterého vyznává ve filmech i knihách Barbar Conan… Crom byl v Irsku uctíván přibližně před 1500 lety za vlády (možná mytologického) krále Tighermase. Ten pro své krvavé božstvo přinášel lidské oběti: Crom jakožto prehistorické božstvo plodnosti a úrody vyžadoval, aby se za jeho přízeň platilo lidskými životy.

Bezhlavec v Praze...

Oblíbeným způsobem, jak Cromovi obětovat, bylo dát mu lidské tělo s oddělenou hlavou – a jsme u kořene krvavé legendy! Irové Croma uctívali až do šestého století, až do příchodu křesťanů. Teprve pak se ukázalo, že úroda je pořád stejná, i když se jen modlí k ukřižovanému Kristovi a nikomu se kvůli tomu hlavy sekat nemusí. A tak se božstvo s oblibou v dekapitaci poměrně rychle odebralo do dějin… Jen se s ním začaly strašit děti – a v této podobě se vyprávění o něm udrželo až do 19. století.

Jak víme, krvavé historky se umí šířit velmi rychle, takže se pak bezhlavý jezdec objevil také v artušovských legendách – a zřejmě přes ně doputoval do Evropy. A tak ho známe také u nás, bezhlavé jezdce máme v každém druhém městě, straší také na zříceninách a hradech – třeba na hradě Doubravka, v Praze na Starém Městě a na dalších místech…

ZAJÍMAJÍ VÁS LEGENDÁRNÍ BESTIE A NETVOŘI? TAK ČTĚTE: