Nejpodivnější upíři světa: proč se v Rumunsku bojí vampýrských melounů?

V moderním filmovém a seriálovém pojetí jsou upíři většinou sexy chlapíci, kteří se holce snaží dostat častěji pod sukni než na krk. Jenže upíři, jichž se báli naši předkové, vypadali úplně jinak. Rozhodně divněji…

Moderní představu o upírech vytvořil Bram Stoker, když napsal Drákulu. Bledý štíhlý aristokrat s touhou po krvi, kterého zastaví jen česnek a kříž – to je klasický západní upír. Stoker opravdu vycházel z rumunských pověr, ale upravil si je a výrazně zjemnil a uhladil. Protože legend o upírech bylo v tamních krajích víc než dost.

Nejslavnější upírský film posledních let - Stmívání - uvidíte na Primě v sobotu 4. ledna ve 20.00

Upírské melouny

V době před II. světovou válkou cestoval srbský etnolog Tatomir Vukanovič po Kosovu a sbíral mezi tamními islám vyznávajícími cikány jejich legendy. Asi nejvíc ho zaujala ta o vampyrismu dýní a melounů. Cikáni věřili, že když se melouny nechají přes úplněk venku a dopadne na ně světlo Měsíce, mohou se změnit v upíry. Taková proměna je nenápadná – upírský meloun poznáte jen podle toho, že má někde na povrchu kapičku krve…

Druhé, nápadnější znamení spočívá v tom, že tyto dýně vydávají typický zvuk: „Brrrrl! Brrrl! Brrrl!“ Takto postižené dýně, tykve a melouny pak v noci chodí kolem domů a způsobují lidem nejrůznější trápení. Nemají však takovou sílu jako praví upíři, takže nejsou schopné zabít člověka. A jaký je oficiální způsob, kterak přemoci upírskou dýni? Stačí hodit ji do hrnce a pak uvařit… Pokud vám příběh připadá povědomý, tak je to proto, že tuto legendu použil slavný spisovatel Terry Pratchett v knize Carpe Jugulum.

Nechutní upíři z Japonska

Jak už asi víte, Japonsko je sice země krásná, některé zdejší tradice jsou však (podle měřítek Evropana) krapet odpudivé. Týká se to i zdejších upírů, kteří se jmenují kappa. Pokud si myslíte, že kousnutí upíra je hrozné, asi vás nikdy nekousla japonská kappa. Kappa totiž krev saje skrze řitní otvor nebohého člověka!

Kappa žije v jezírcích a potůčcích, kde číhá na zvířata i na lidi. Také docela ráda okukuje nahé koupající se ženy. Své oběti stahuje pod hladinu, podobně jako český vodník. Ale místo kradení dušičky do hrníčku se své kořisti zahryzne do pozadí a skrze řitní otvor z ní vysaje všechnu krev…

Ještěže má kappa také ráda okurky. Japonští rodiče v legendách dokázali kappu přelstít tím, že do vody házeli okurky se jménem svého dítěte. Upír se zakousl do okurky a o opravdové dítě pak už nejevil zájem.

Kappa je také jeden z nejohavnějších upírů: na starých japonských obrazech vypadá jako kříženec ptakopyska s želvou…

Směs z celého světa

Na upíry věřily prakticky všechny kultury po celém světě. Studium tohoto fenoménu je pozoruhodným dokladem o lidské paměti na doby, kdy se ještě naši prapředkové opravdu museli bát tmy a toho, co na ně číhá v jeskyních. Tak nakonec ještě krátký přehled dalších exotických druhů upírů:

• V Ghaně věří v upíry, jimž říkají Asabonsam. Vypadají skoro jako lidé, až na to, že místo nohou mají spáry podobné ptačím. Většinu života prosedí na větvi v pralese. Pak se vrhají dolů na nic netušící kořist, které vysají krev. A pozor: jsou tak zákeřní, že se člověku ani nezakousnou do krku, jak by se slušelo – zahryznou se mu do palce…
• V Číně je rovnou několik obdob našich upírů. Asi nejzajímavější se jmenuje Ch'Iang Shih. Tento vampýrský netvor vznikne, když kočka přeskočí přes mrtvolu člověka. Svou kořist zabíjí tak, že ji omráčí jedovatým dechem a pak z ní vysaje všechnu krev. Disponuje i nehmotnou podobou: Ch'Iang Shih se v noci umí změnit na bludičku. Ještěže má tento nebezpečný upír drobnou slabinu: když uvidí misku rýže, musí nejprve spočítat všechna zrníčka, než může jít dál…